March 2015

Ráno se vracíme asi 20 km zpět do Te Anau. Jirka si celý dopoledne hraje na schovávanou s pojistkama, protože jsme si těma nabíječkama včera odpálili zapalovač (NOACO!) a naše originál japonská příručka k autu není zrovna nápomocná. A Japonci…

Pokračovat ve čtení...

Hlavně, že jsem včera večer říkala, že se mi za celou dobu v autě nezdál žádnej sen, co bych si pamatovala. Na nejstrašidelnějším kempovacím místě se mi zdály děsivý sny celou noc <3 Ale probuzení vycházejícím sluníčkem nad jezerem bylo…

Pokračovat ve čtení...

Budík v 7.20, abychom do deseti, kdy máme zmizet z kempu, stihli, co potřebujem. A je mi úplně zázračně dobře! Všichni sprchu – já to s vlasama mám celkem na dýl, přeorganizovat auto, uvařit si snídani, vyprat, sušičku, díky třem…

Pokračovat ve čtení...

Kluci říkaj, že jsme se probudili přesně do toho tuláckýho rána, o kterým zpívaj Nedvědi. Já moc nevím, protože tu písničku znám od nich teprv pár měsíců. Škoda, že mě bolí dehydratovaný ledviny, vrátila se mi zimnice, sotva se držím…

Pokračovat ve čtení...