October 2, Tuesday

První týden ve škole vůbec nebyl tak hrozný a vyčerpávající, jak jsem čekala, jsem příjemně překvapená. Možná už jsem vážně posílená (když mě minulý semestr nezabil) :D

Vyučující vesměs vypadají dobře, mnohem míň vyhroceně, vesměs zábavně a sympaticky, doufám, že to není jen první dojem a budu se moct poplácat za dobrý výběr XDD Vypadá to, že průběh semestru by mohl být vážně docela v pohodě. O to horší asi bude zkouškové, ale to je zatím daleko a radši na to nemyslím :D

Měla jsem taky první hodinu aerobiku – pořád mi zbývá odchodit si druhý povinný semestr tělocviku, po ne-zrovna-nadšení z posilovny jsem se rozhodla pro změnu. Úplně jsem už zapomněla, jak mě aerobik bavil, byla jsem nadšená! Doufám, že mě to nepřejde, protože to bylo vážně super. A taky ten dokonalý pocit, když jste v něčem fakt dobří XDDDDDD Mě trochu škodolibě těšilo, jak proti většině holek v tělocvičně zvládám a dokážu si to užívat :D Lektorka milá, energická, pozitivní záře z ní všude okolo, STRAŠNÁ KORBA!! Prosím, ať mě to baví i dál, loňský zimní semestr v posilovně s člověkem, který nás neustále nutil zvedat vyšší váhy, než jsme chtěly, a rotoped neuznával jako cvičební stroj, pro mě bylo docela peklo a hodiny nekonečné.

Byly mi doručeny dárečky od Nat, máme strašný dealy furt. Impy by mohl pracovat jako full time kurýr xDDDD A můj nový hrneček nejoblíbenější. Půl litru – na podzim ideální!

Ve středu mi do školy přišla sms, ať dorazím na Open Air na Strahov. Z poslední přednášky – logistiky jsem tedy cestovala na Strahov, poznala T. spolužáky a líbilo se mi tam. Strahovské koleje jsou vážně peklo, ale při takových akcích k nezaplacení. V osm hodin sice na bloku 6 nebyl na chodbách k nalezení jediný hasičák, všude jen odtrhané plomby, ale na to jsou prý už zvyklí. Příjemnej večer.

Po strašně dlouhé době jsem si navlnila vlasy a vůbec nevím, proč jsem to tak dlouho neudělala.

Většinou na odchodu moc nestíhám, ale proč to ještě nepodpořit tím, že si pořídím fotku :D

V pátek jsme měly s holkama náš klasický holčičí večer, dobrá večeře, nacpat se na jednu postel a z ní sledovat ne zrovna přínosné filmy s mísou něčeho dobrého na klíně, následně si povídat, dokud vyčerpáním neupadneme do mdlob. Je to tradice už od dob nižšího gymplu a bývaly doby, kdy jsme se takhle scházely ob týden. Teď jsme rády, když se nám povede vidět se mimo hospodu párkrát do roka, ale pořád to má stejnou atmosféru :) Když jsem odcházela, ségra se mi smála, jestli náhodou už nejsme na “přespávačky u kamarádek” starý. Nejsme, ne? Na tohle není člověk starý nikdy!

Sobotní večer jak je zvykem v casinu. Mám ráda, jak se sejde hodně lidí, když někdo slaví. Ráda je vidím.

Potřebuju deštník!

Dneska byl nádhernej podzimní den, víc takových!