October 3, Wednesday

ROADTRIP, day 3

Vstávat se nám po tom, co jsme ulehli těsně předtím, než začalo svítat, zrovna nechtělo, ale motivoval nás plán posledního dne – Benátky. Město, které jsme nikdo předtím neviděl, a na které se názory výrazně liší.

V rámci ušetření za parkovné jsme se rozhodli zaparkovat v Mestre, městě, ze kterého vede asi čtyřkilometrový násep, po kterém se dá do Benátek dostat. Po chvíli praní se s parkovacím automatem (1,2 € na hodinu) jsme zjistili, že máme štěstí a v neděli je parkování úplně zadarmo. V tu chvíli kolem nás úplnou náhodou projel autobus, na kterém svítil nápis Venezia, vydali jsme se tedy směrem, kam zabočil, a doufali, že zastávka bude nedaleko a za chvíli pojede nějaký další. A bylo to tak. Za lístky jsme také ušetřili :D Při nastupování jsem se snažila řidiče zeptat, jestli nám může prodat jízdenky on, ten však netušíc, co po něm chci, neustále opakoval: “Venezia, Venezia…” a ukazoval rukou, ať postupujeme dál do vozu. Dobře pro nás.

Autobusová.

Vytrestány předchozí den sedmihodinovou túrou v žabkách jsme obuly sice nepříliš slušivou, zato kvlitnější a mnohem pohodlnější obuv. A dobře jsme udělaly :) Tip hned na začátek – věřte, že v Benátkách opravdu chcete utratit tři eura za mapu :)

Vyrazili jsme na radu prodejce mapy po žlutě zvýrazněné cestě směrem k Náměstí Svatého Marka, neměli jsme tušení, kolik času budeme potřebovat, takže jsme vsadili na jistotu. Cestu zpět už jsme přibližně věděli, jak na tom jsme a co si můžeme dovolit, aby se nám povedlo včas se vrátit k autu a tím pádem i úplně domů, takže jsme si s radostí zvolili trasu o něco méně rušnou, proplétali jsme se uzounkými uličkami a jen udržovali kýžený kurs.

Bude následovat změť fotek, protože absolutně nejsem schopná přiřadit fotky k nějakým konkrétnějším místům. Byli jsme občas trochu zmatení, ale jako u vytržení, nadšení atmosférou města, a fotili často dost od boku, abychom si všechno mohli co nejvíc vychutnat naživo, ne vidět půl dne jen přes hledáček. Tímto díky hlavně klukům, že fotili hodně, i když jsem pak trochu Tomovi nadávala, že bych si něco vyfotila líp, já jsem si to tím, že jsem nehlídala foťák, užila asi mnohem víc.

Basilica di San Marco

Ve stejné uličce, jen pár metrů vedle La Perly, Furly a dalších… Baťa!

Benátky jsem si neskutečně užila, myslím, že na ně všichni budeme hodně vzpomínat. Místo, kde by se člověk mohl dlouhé dny jen tak procházet se svou drahou polovičkou a užívat si atmosféru, kterou toto místo dýchá. Ráda se tam jednou vrátím a vy, co jste tam ještě nebyli – berte to jako velmi vstřícné doporučení :)

Jsem vážně moc ráda, že jsme jeli. Všichni jsme. Jen pro ty, co si myslí, že to je o penězích. Není. Je to o tom nebýt úplně pohodlný, sbalit se a chtít. Čtyři noci, tři dny, směšných 540,- Kč + 75 eur na osobu a nespočet zážitků z nezaplacení.