erasmus, Norway, travels

Erasmus v Norsku – studium

posted by cassidy on 2018-02-09 at 7.48 AM, 2 comments

Svoje vysokoškolský studium minulý pátek úspěšně zakončila. A pak jsem v autě cestou z posledního výstupu – obhajoby diplomky – dost vzpomínala. Vždycky, když se ponořím do reflexe roků ve škole, vyvstanou mi v hlavě dvě velký pozitivní věci. Vedlejší specializace Multimédia a Erasmus. A právě o Erasmu v Norsku to dneska bude.

Rozhodla jsem se k tomuhle tématu vrátit, protože na řadě škol se blíží období, kdy je možné podávat přihlášky na zahraniční studijní pobyty v příštím roce a proto jsem si říkala, že zkusím tu změť poznámek, které jsem si během svého života v Norsku poznamenala do Evernote, přeměnit v pár alespoň o trochu srozumitelnějších článků pro případ, že by to někomu mohlo pomoct tuhle zemi z pohledu studenta nebo obecně studijní pobyty  zahraničí přiblížit.

JAKÝ BYLO STUDIUM V NORSKU?
Jiný, než u nás. Ale kvůli tomu se do zahraničí jezdí – poznat něco novýho. Asi nejzásadnější rozdíl jsem pozorovala v tom, jak moc se studenti věnují škole. U nás jsem měla pocit, že každý kmitá mezi školou, prací, koníčky, sociálním životem, nějakými vlastními projekty… Život studenta v Norsku se odehrává víceméně ve škole. Doteď nevím, jestli na život při studiu většině tak výrazně přispívají rodiče, ale určitě existují i varianty studentských půjček. Za školu je možné dělat téměř cokoli – sporty od těch klasických jsou fotbal a volejbal až po pro nás skoro nepředstavitelný paragliding nebo jachtaření, hrát divadlo, hrát v orchestru, organizovat festivaly a výstavy, být členem fotografického nebo multimediálního kroužku, štábu studentské televize nebo redakce novin. Nebo třeba organizovat konferenci TEDx. Na co si vzpomenete. Jednotlivé organizace si navzájem pomáhají, takže grafici vytvoří hudební skupině logo, na koncert skupiny ve školní aule přijde fotograf, redaktoři o něm napíšou článek a publikují ho na webu a ve školním časopise. Takhle se “dělá” praxe. I hobby sportovní vyžití najdete hned vedle školy (o tom později), takže vážně nemáte skoro důvod opustit akademickou půdu.

Většina lidí tak tráví ve škole během semestr čas zhruba od osmi do pěti, čím víc se semestr blíží ke konci, tím dříve přicházejí a později odcházejí. Škola je otevřená 24 hodin denně sedm dní v týdnu, dovnitř se dostanete pomocí čipové karty. Studenti chodí na svoje hodiny a v mezičase poctivě čtou doporučené knihy a píšou samostatné práce ve studovnách nebo knihovně (všude je tolik míst, že pokaždé nějaké najdete, ale nebývá to úplně snadné – tyhle prostory jsou vážně hodně využívané) nebo se věnují týmovým pracem, kterých je taky dost, a taky pro ně existují desítky malých moderních týmových studoven pro cca 6 lidí.

Study in Norway

Study in Norway

„Please, don’t have too much fun doing this,“ komentoval zadání jedné z týmových prací vyučující. Obecně od vyučujících se toho naopak tolik co u nás nedozvíte. Spoléhá se hodně na samostudium a vyučující působí spíš jako mentoři s občasnou přednáškou několikrát za semestr. Výjimkou byl náš ruský lektor programování, kde šlo o klasickou “nalejvárnu” – a zrovna tam jsme mu za to byli dost vděční.

Výběr předmětů je taky trochu rozdílný – krom pár specialit jich je většina bez kapacitních limitů. Zhruba polovina předmětů se vyučuje v angličtině, takže i pro zahraniční studenty je výběr dost široký. Na začátku semestru probíhá závazná registrace až několik týdnů po začátku výuky, takže máte prostor navštívit různé hodiny a ujistit se o tom, jestli daný předmět odpovídá vašim představám nebo naopak není pro vás. Říká se tomu „shopping around” a všichni vám to vřele doporučí.

Co se týká zkoušek, klade se mnohem větší důraz na anonymitu a maximální nestrannost. Zkoušky jsou skoro vždy písemné, studenti dostanou na každou zkoušku nebo i jen seminárku unikátní kód, který na esej uvádějí místo jména nebo studentského čísla. Zkoušky má na starosti speciální Exams office (to jsou většinou senioři v důchodu, kteří takhle vypomáhají), vyučující není u testu často ani přítomný. Udělat zkoušky nebyla úplně sranda. A tak jsme se prostě hodně učili. I když jsem měla pocit, že moje angličtina je v pohodě, anglicky běžně funguju, čtu, v anglicky mluvících zemích jsem předtím žila i pracovala, akademická angličtina byla o dost náročnější. Prokousat se všemi materiály a napsat všechno, co bylo potřeba, mi dávalo pěkně zabrat a často trvalo mnohonásobně dýl, než by bývalo v češtině. Viděla jsem, že spousta národů má daleko lepší základ ze svých škol (západní Evropa, nebo pak samozřejmě rodilí mluvčí – USA, Austrálie, Kanada…), ale setkala jsem se naopak i se studenty, kteří na tom byli jazykově výrazně hůř (zpravidla jižní Evropa, Asie), až jsem občas přemýšlela, jak vůbec dokážou studovat oni.

Study in Norway


MÍSTNÍ SPECIALITY, KTERÉ DOKÁŽOU ZVEDNOUT KVALITU STUDENTSKÉHO ŽIVOTA
Neomezený přísun kávy
Snad tenhle deal stále platí – věřím, že jo, mezi studenty byl vážně oblíbený. Kavárna, která má ve škole dvě “pobočky” a na dalších univerzitách ve Bergenu další, nabízí za necelých 1000 Kč termohrnek, do kterého si můžete celý semestr chodit pro kávu. V Norsku je standard (stejně jako v dalších severských státech) filtrovaná, tak pro tu. Školní televize dělala mezi studenty výzkum a našli i člověka, co byl schopný vypít 17 šálků za den! Stejné dealy mají i některé benzínky.

Neomezená permanentka do sportovního centra
Velká budova hned vedle školy skrývá studio na sportovní lekce (od kruhového tréninku přes aerobik, taneční hodiny po jógu – několik lekcí každý den), dvoupatrovou posilovnu, tělocvičnu na sálový sporty, kurty na squash a další sporty s raketama, který neznám, nebo třeba saunu. Za v přepočtu zhruba 3000 Kč (nebo cenu cca 13 návštěv) získáte neomezený vstup na celý semestr včetně skupinových lekcí. Tma je brzy, sezení ve škole hodně – je fajn vzít to cestou domů přes trochu pohybu nebo se jít probrat, když už v knihovně usínáte a pak se vrátit k učení.

AKTIVITY, KTERÉ PRO NÁS ORGANIZOVALI DOBROVOLNÍCI Z INTERNATIONAL COMMITTEE
Musím říct, že o nás bylo skvěle postaráno. Od prvního kontaktu se studijním oddělením, který tvořily skvělý ženy v čele s Nørunn přes všechno, co pro nás dělali studenti – dobrovolníci, členové International Committee. Zorganizovali třeba:

  • Welcome week – týden plný poznávání, takový letní tábor pro dospělý a když se k tomu člověk postavil s nadhledem, byla to zábava. Většinu času bylo krásně, takže jsme poznávali nejen sebe navzájem, ale taky Bergen a okolí, seznamovali se s kulturou a oblíbenými aktivitami Norů a neobešlo se to bez rovnou několika velkých párty.
  • Cabin trip, kdy jsme dvěma autobusy odjeli na školní chatu v horách. Padesát lidí, možná o něco míň postelí, sauna ve strašidelným sklepě…
  • World dinner – mezinárodní festival jídla, na kterém se mohl podílet každý a připravit nějaké jídlo typické pro svou zemi. A tak jsme vařily 200 borůvkových knedlíků. Včetně bezlaktózové a vegan varianty, aby mohl ochutnat vážně skoro každý :) Návštěvníci (ostatní studenti) platili drobné vstupné a to se přerozdělilo mezi vařící, aby se pokryly náklady na suroviny.
  • Farewell dinner – rozlučková večeře o čtyřech chodech ve společenském oblečení, na kterou vyšperkovali školní kantýnu, zahrály studentské kapely a vyhlašovala se anketa, třeba o největšího gym-freaka, párty-člověka nebo nejhezčí zadek. Ten večer už všichni tak trochu zamačkávali slzu.

Cabin trip Kramboden

Cabin trip Kramboden

_DSC5317


DALŠÍ UDÁLOSTI, KTERÝCH JSEM SE ZÚČASTNILA

  • TEDxBergen
  • International food festival – pořádaný přistěhovalci dlouhodobě žijícími v Bergenu. Byl to správný underground, ale zároveň oči-otevírající zkušenost
  • Přípravy a otevíračka prvního bergenského zero waste obchodu – Råvarene
  • Přednáška na téma Social responsibility of coffee trade v rámci CEMS Global sustainability week

_DSC5573


UBYTOVÁNÍ
Sehnat místo k žití nebylo vůbec snadný. Protože se mnou měl původně bydlet v Norsku většinu času Tom, nepřipadala v úvahu kolej a hledala jsem pronájem mimo. Po desítkách obepsaných inzerátů a pouhých třech (a navíc negativních) odpovědích přišla jediná pozitivní teprve pár dní před odjezdem. A tak jsem bydlela deset minut od školy v klasickým severským rodinným domě z bílýho dřeva, ve stráni s výhledem na moře, ostrůvky a most, který je spojoval, se čtyřmi mladými Nory – dvěma holkami a dvěma kluky. Norskou kulturu jsem tak měla z první ruky. Moc jsme se nebavili, protože Norové toho obecně moc nenapovídají, ale alespoň trochu jsem je zlomit dokázala, a občas je překvapila, když jsem pochytila nějaké nové slovíčko. Kamarády jsem měla spíš z řad zahraničních studentů, společně jsme si často vařili večeře nebo o víkendech vyráželi na výlety a túry.

_DSC5330

_DSC4744

_DSC4760

_DSC4750

_DSC4752


Závěrem bych chtěla říct, že kdybych měla možnost vyjet na Erasmus už na bakaláři (tahle možnost se na VŠE objevila až když jsem byla ve třeťáku) a moje zkušenost byla podobná téhle, s velkou pravděpodobností bych se snažila v zahraničí studovat full degree. Takže pokud vám v hlavě pořád visí otazník, jestli do zahraničí vyjet nebo ne – za mě rozhodně.

O Erasmu už jsem napsala:

Chystám články:

  • Erasmus v Norsku – Na kolik to vyjde?
  • Erasmus v Norsku – Aplikace, které by se vám mohly hodit
  • Erasmus v Norsku – Co jste o Norsku možná nevěděli
  • Erasmus v Norsku – Jak jsem pomáhala organizovat TEDxBergen

2 Comments

  • Reply Quanti 2018-02-17 at 10.00 AM

    Super článek, mám podobný pocity jako Puff, ale je boží to číst :D

  • Reply Puffin 2018-02-09 at 10.26 PM

    Skvělý článek a krásné fotky, Cass… <3
    A i když Erasmus už jde trochu mimo mě (minimálně něž dorostou děti :)), tak je to moc zajímavé čtení.

  • Leave a Reply