December 1, Saturday

První prosinec.. Fotím si tu tak to nově dolepený léto a přijde mi, že poslední tři měsíce utekly jako voda. Úplně prostě roadtrip, září, slunce, a najednou jsou skoro Vánoce. Radši bych si lízala rány po protančené noci v  posteli, deadliny školních prací se neúprosně blíží, tak mi nezbývalo, než (sice v pyžamu) zasednout k počítači (a při té příležitosti šérnout tohle). Mám skvělý výhled z okna na sluníčko prosvěcující mlhu nad řeknou, tenká vrstva námrazy se třpytí, do sluchátek mi hraje ChristmasFM rádio a mám z toho všeho tak dobrou náladu, že mi ta škola nakonec snad nakonec ani tolik nevadí. Nebo takhle – jde o to, že mi nevadí něco dělat, věnovat tomu čas, spíš začínám být ve stresu z toho, že nebere konce, že s některými věcmi si prostě nevím rady a nemá mi kdo pomoct.

Na večer mám slíbené rozvícení stromu na Staromáku, snad se Tomovi nějak neočekávaně neprotáhne práce.

Tady máte dolepený zelený Eco smashbook, stránkou “Ciao, Hello, Bonjour, Hola, Hallo, Aloha” začíná žlutý International. Myslím, že vzhledem k tomu, co ho čeká, je to správná volba :) Nadšení stále neopadlo, zase jsem strávila dobrou půlhodinu prohlížením všech starších stránek. Mám dojem, že mě to nepřestane bavit nikdy.

Musím říct, že takhle vyfocené to trochu ztrácí svoje kouzlo, ale ve skutečnosti tím, jak jsou nařachlé všemi těmi zážitky a vzpomínkami, jsou k nezaplacení. I když mám všechny fotky na blogu, i když tady k nim je i spousta slov, ty papírové mám asi radši :)