9 věcí, které mě bavily v Chiang Mai

1. Toulat se po městě
Zní to tak jednoduše a obyčejně, ale zvlášť staré město, čtvercové centrum Chiang Mai k tomu doslova vybízí. Je dostatečně velké na to, abyste i po týdnu procházek pořád nacházeli nová místa a věci, které si získají vaši pozornost, zároveň se po pár dnech i bez mapy začnete dobře orientovat a vodní příkopy obklopující centrum ze všech čtyř stran vám nedovolí dojít nepříjemně daleko. Zapomeňte jednou telefony doma a ztraťte se v uličkách.

2. Chrámy, chrámy, chrámy
Kamkoli se vydáte, vždycky cestou narazíte na chrámový komplex, protože v samotném Chiang Mai a okolí je jich údajně asi 300. Podle mě je hezký zůstat na jednom místě delší dobu a čím jsem starší a navštívila jsem víc míst, tím víc mám pocit, že se danou lokalitu užiju bez spěchu a radši si řeknu, že se do země vrátím, abych viděla další zajímavá místa někdy jindy, než snažit stihnout vidět highligty celého státu během pár dní. Díky tomu, že jsme každý den navštívili třeba jen jeden nebo dva z chrámů neslývají všechny tolik dohromady a v zahradách kolem nich bylo příjemné trávit čas hlavně ráno, kdy se kolem nich nemotalo tolik spěchajících turistů. I když nebyl z nejhonosnějších, můj nejoblíbenější byl komplex Wat Lok Moli se sochami slonů v životní velikosti.

3. Přivstat si
Tenhle bod hodně souvisí s předchozím. Vstaňte jednou vážně brzo a užijte si buď klidné ulice města, které rozjasňují mniši oblečení v zářivě oranžové, zatímco sbírají od lidí příspěvky, almužnu, většinou jídlo na aktuální den. A nebo si večer předtím pronajměte motorku, vyšplhejte se během necelé hodiny do hor a kochejte se výhledem na probouzející se město z chrámu Wat Phra That Doi Suthep v absolutní tichosti, než se začne hemžit turisty na organizovaných výletech. A vezměte si na to lehký svetr :)

4. Výborná káva
… a za to brzké vstávání je samozřejmě úplně přirozený odměnit se! Co třeba skvělou kávou? Ideální je, když poptávka a nabídka jsou v rovnováze a příliv dlouhodobějších “obyvatel” ze zahraničí výrazně pomohl rozvoji kávové kultury v Chiang Mai. Ve městě a hlavně práve ve čtvrti Nimmanhaemin, kde jsme bydleli první týden pobytu, je vážně nespočet opravdu kvalitních kaváren, jejichž majitelé a zaměstnanci jsou nadšení do přípravy kávy. Prostory většinou nejsou nic tradičního, spíš hodně moderní, často jsme slyšeli “melbournským” stylem kaváren, ačkoli podávaná káva někdy přímo ze severu Thajska pochází, často si ale zakládají na importu single-origin káv z známějších zdrojů jako je Brazílie nebo Ethiopie. Ne všude dostanete espresso, například v Bay’s café, “naší domovské” kavárně Bay připravoval zásadně překapávanou kávu nebo aeropress a pokaždé to byla show. Neodkážu tu ani při nejmenším vyjmenovat všechny dobré kavárny, které jsme navštívili, ale kdybych měla jmenovat úplně top zážitek, bylo to Ristr8to.

5. Masáže
Thajsko bez masáže prostě není Thajsko. Za 300 – 400 baht už v centru dostanete opravdu fajn hodinovou olejovou masáž v hezkém prostředí a klasická thajská často stojí ještě méně. Vždycky se najde důvod, proč si ji zrovna ten den rozhodně zasloužíte!

6. Trhy, které nejsou (úplně) plné cetek
Když pomineme jídlo, najít na trzích v Asii něco, co nebylo vyrobené novodobými otroky v obrovských továrnách z materiálů, které víc než cokoli jinýho připomínají PET lahev, je často mission impossible. O to víc jsme ocenili, že právě v Chiang Mai jsme rovnou na několika místech našli trhy, kde lidé prodávali své zboží z rodinných dílniček přímo v okolí města, byli rádi, když mohli říct alespoň v rámci jazykových možností něco málo k použitým materiálům nebo tradičních postupech, které používají.

7. Kombinace výhod velkého a malého města
V Chiang Mai, ačkoli má asi 150 000 obyvatel, jsme si za celou dobu ani jednou nepřipadali jako ve velkém městě. Žádné hypermoderní budovy plné kanceláří, žádní lidi v oblecích, doprava (i když je jí opravdu hodně) celý den poměrně plyne a ať zvednete oči v jakékoli části města, vždycky vám zrak ulpí na vysokých horách, které se nad ním tyčí. Zároveň ale vždycky seženete všechno, co potřebujete, ať už to jsou jako v našem případě specializovaný výtvarný potřeby, origináln značkový sportovní oblečení nebo byste si zrovna zasteskli po jídle či surovinách původem z Británie, Německa nebo USA.

8. Možnost pokračovat ve svých koníčcích nebo si najít nové
… zvlášt co se týká pohybu. Lekcí různých typů jógy se nabízí úplně nespočet a často se jedná i o víkendová/podvečerní setkání lidí někde venku na malém kousku trávy (v Chiang Mai jí obecně moc není). Město nabízí vyžití ve spoustě moderních posilovnách nebo dokonce crossfitových tělocvičnách, hotelové komplexy zase často nabízí za relativně nízký poplatek vstup do jejich velkého bazénu i pro veřejnost.

Dělám si srandu! Opravdu tam jsou posilovny, ale mniši si na dvorku za chrámem poradili po svým :)

9. Milí lidi
Ačkoli mi přišlo občas až smutný, jak cizinci “sebrali” město místním, jaká koncentrace turistů ve městě je, místním to očividně nevadí a nestávalo se nám, že by byl někdo nepříjemný nebo se nás snažil nějakým způsobem podvést, jako se to často stává v přímořských, populárnějších oblastech. Musím uznat, že nejvíc cizinců jen v úplném centru a když jsme bydleli v Nimmanhaemin, moc bílých lidí jsme přes den nepotkávali. Takže s tím se asi, z pohledu původního obyvatele, dá prostě žít :)

Město a jeho okolí toho nabízí mnohem víc. V horách, do kterých město téměř plynule přechází, se nachází národní park Doi Suthep Pui a nesčetné možnosti trekování, od krátkých párhodinových procházek po několikadenní možnosti. Milovníci adrenalinu v pralesích najdou několik stezek v korunách stromů nebo opičích drah, raftování nebo dokonce organizované sjezdy na vorech, nechybí klasicky čtyřkolky a motokáry. Na své byste si přišli, pokud je vaším snem svézt se na slonovi nebo se pomazlit se zfetovaným tygrem v Tiger Kingdom, ale takových tipů se ode mě nedočkáte – my jsme se nakonec obloukem vyhnuli i ZOO. Co se týká přístupu ke zvířatům, Asie je bohužel hodně let pozadu. Ale malý krůčky kupředu občas začínají být vidět, svět možná není ztracenej.