New Zealand, travels

South Island Roadtrip #16

posted by cassidy on 2015-04-11 at 4.15 PM, 0 comments

Wow. Předchozí noc, když jsem se na přání K. snažila zachytit na fotku Jižní kříž (v horní části uprostřed, vidíte?), jsme měli tušení (možná tomu napomohly trochu nějaký recenze Gilliespies Beach Campsite na WikiCamps), že se vyplatí vyskočit z “postele” na budík deset minut před východem slunce a vyběhnout na pláž, protože tohle sobotní studený ráno bylo jedno z nejkouzelnějších, jaký jsem zažila. Voda v moři zpěněná do bíla vypadala neuvěřitelně hebce a měkce, když se převalovala v obrovských vlnách a v dálce splývala s pláží s oblohou tak, že nebylo možný přesně rozeznat horizont. Nevím vůbec, jak dlouho jsme tam stáli v němým úžasu.

DSC_3470_copy

DSC_3505_copy

DSC_3497_copy

I při návratu na parkoviště se nám otevírá skvělej pohled, ustupující mraky odkryly vysoký zasněžený vrcholky v pozadí, o kterých jsme ještě pár minut předtím neměli tušení, a dva papoušci Kea hledající zbytky jídla mě s foťákem taky na chvíli zabavili.

DSC_3509_copy

DSC_3520_copy

DSC_3545_copy

DSC_3566_copy

DSC_3503_copy

DSC_3550_copy

DSC_3557_copy

Plán na dnešní den jsou highlights západního pobřeží, ledovce. Protože se jedná o jedny z nejsnáze dostupných ledovců na světě, jsou samozřejmě turisticky hodně populární a i když už není hlavní sezóna, pořád tu bylo dost lidí. Hlavně německých teenagerů. Celkově je tu extrémně hodně mladých Němců, spousta jich vypadá, že zdaleka ani nemohla ještě dokončit střední školu, zvláštní, jak je pro ně zrovna takhle destinace tak populární.

Jako první jsme se prošli k Fox Glacier…

DSC_3570_copy

… a potom nejdřív pralesem a následně po kamenité cestě údolím k Franz Josef Glacier. Ve spoustě zdrojů jsem se dočetla, že Franz Josef díky tomu, že sestupuje do nadmořské výšky asi jen 250 metrů nad mořem, je jedním ze tří ledovců na světě, které končí v biotopu deštného lesa. Zajímalo by mě, které jsou ty dva další, ale nepovedlo se mi to zjistit – nevíte?

DSC_3582

DSC_3590_copy

DSC_3600_copy

DSC_3603_copy

Cestou jsme se zastavili na několika místech jen tak se pokochat výhledem a navečer jsme se dostali až do Hokitiky, kde už pomalu všechno zavíralo. Nikde jsem neviděla větší koncentraci dílen a obchodů zabývající se zpracováním greenstone, zeleného kamene (nefritu a jadeitu), jehož je Nový Zéland významným nalezištěm a pro Maory byl cenný odedávna. Novozélanďané věří, že talisman z greenstone si nemůžete jen tak koupit, ale abyste byli spojeni se všemi druhy štěstí, které může přinášet, měl by vám ho někdo darovat. Protože bylo kolem páté, většina podniků zavírala a my jsme potřebovali počkat na tmu, zapluli jsme do Stella Café, kde nás při čekání na výbornou kávu (odolat nádhernejm dezertům bylo hodně náročný) zaujal včelí koutek – krom vystaveného místního medu k prodeji a plakátům s poutavě podanými fakty o včelách hlavně živý včely! Ve stěně kavárny / restaurace byl zabudovaný z části prosklený úl, takže jsme mohli z deseti centimetrů pozorovat stovky, možná tisíce pilně pracujících včel.

Tma! Správnej čas vydat se do Glow Worm Dell, na kratičkou procházku lesem (určenou asi převážně dětem), kde můžete v noci pozorovat svítící červy. Lákaly nás už Glow Worm Caves u Te Anau, určitě by to byl zážitek, ale tuším $70 za vstupné dokážu využít líp :) Tak jsme byli hodně rádi, že jsme mohli vidět svítící červy naživo (i když v mnohem menším počtu) právě v Hokitice, určitě to splnilo účel.

Víno z hrníčku,
olivy na víčku
plastovou vidličkou.

Poslední noc týhle série South Island Roadtrip jsme strávili v DOC kempu Goldsborough campsite a v neděli ráno se vydali skrz Arthur Pass zpět do Christchurch. Měli jsme původně v plánu v Arthur Pass zastavit ještě na nějaký výlet / track, který jsme v předchozích měsících během víkendových úniků z Christchurch nešli, ale byly asi 4 stupně, vichřice a tak pršelo, že jsem absolutně nezpochybňovala AccuWeather, které osadě Arthur Pass Village na noc předpovídalo sněžení a teploty pod nulou, zatímco o sto kilometrů dál svítilo sluníčko a vesele kvetly u silnice tisíce květin.

Processed with VSCOcam with t1 preset

21 dní na cestě a 2674 km jsem vám shrnula (jestli s WordPressem dobře počítáme) 11 484 slovy v 16 článcích. Dělají mi radost vaše komentáře, možnosti připojení k internetu byly (a pořád většinu času jsou) opravdu omezený a tak jsem na ně nemohla reagovat, ale četla jsem všechny. Baví mě, že bavím i někoho jinýho :)

A nesmutněte, nějaký změny proběhly, ale nekončíme!

No Comments

Leave a Reply