Hledání kempů, které se hodí do našeho budgetu nás zavedlo skoro každou noc na nějaký fakt hezký místo, ale vzhledem k tomu, že jsme pokaždý přijeli až po tmě, čekalo nás ráno překvapení. Rum Curries byla plocha, která se rozkládala přímo na břehu nádherný tyrkysový řeky a když jsme ráno šplhali na skálu rozhlídnout se dál po jejím toku, všude voněla levandule a běhali divocí králíci.
Zatímco lehce vyklepanýho Jirku jsme předali do spárů terénního autobusu, který ho vezl na Nevis Bungy, s výškou 134 metrů nejvyšším přírodní bungy na světě, my s K. jsme si udělali základnu v zázemí Kawarau Bridge Bungy, pro změnu nejstarším komerčním bungy světa fungujícím od roku 1988. Sledování lidí skákajících ze 47 metrů vysokého mostu vás jen tak neomrzí, navíc díky skvělýmu technickýmu zázemí tým AJ Hackett Bungy přináší přímej přenos záběrů zblízka na velkých televizích a tak jsme byli svědky několika opravdu dlouhých rozhodování a emocí. Dokud tam člověk nestojí, nevypadá to jako nic extra náročnýho, ale stačí mi vzpomenout si, jak jsme před pár měsícema skákali z pětimetrový skály a… UF.
Jirku nám vrací o čtyři hodiny pozdějš živýho, zdravýho a s nadšeným úsměvem, po tom uzlíku nervů ráno příjemná změna. Vypráví zážitky a pocity další hodinu v autě, když míříme na Wanaku.
Jako první jsme při příjezdu do Wanaky zastavili u Puzzling Wordu.
“Tyjo, tady se mi nelíbí, jdeme pryč, prosím?”
“Jo, klidně, jedem dál…”
Při odchodu ale každýho z nás zaujmul nějaký z hlavolamů, který byly strategicky rozmístěný na kavárenských stolech a další půlhodinu jsme strávili zabraní do kousků dřeva, zakroucených drátů a provázků.
Navečer je krásný podzimní počasí, večeříme naše oblíbený grilovaný kuře z New Wordu na břehu Lake Wanaka a než zapadne slunce, je nám sakra dobře. Pak nám je sakra zima.
Nemáme z Queenstownu a z Wanaky žádný fotky nějak :)
1 Comment
Brutální skok, obdiv!
A jak ani nemrkl, když skákal, boží :D