Monthly Archives

January 2011

life & stories

January 31, Monday

posted by cassidy on 2011-01-31 at 9.51 AM, 13 comments

Přece jen už to s tou maturitou to začíná být asi vážný – koupila jsem si zvýrazňovače :D S nimi je život mnohem krásnější. A zatím hlavně můj diář, i když to je možná otázka vkusu. Akorát mě mrzí, že neměli tyrkysovou ve stejném provedení, nechtěla jsem mít jednu jinou :D

Desky s maturitními otázkami a potřebnými materiály. Potřebuju, aby všechno vypadalo hezky. A uspořádaně a stejně. I když si materiály na některé předměty nezpracovávám osobně, musím je mít alespoň stejně zformátované podle sebe a pečlivě srovnané, jsem puntičkář. Tyhle desky mi nepříjemné povinnosti (kterými rozhodně netrávím tolik času, kolik bych měla, ale už jsem to říkala – jak nad sebou nemám bič…) dokážou alespoň trošičku zpříjemnit. Pokud po nich taky toužíte, vydejte se do Makra, případně požádejte někoho, kdo se tam dostane :)

life & stories

January 30, Sunday

posted by cassidy on 2011-01-30 at 6.33 PM, 12 comments

Vypravili jsme se za nedělní kulturou do Ikea. Po nových skříních (postupně se k nim přidaly psací stoly a komoda, ale to jen tak na okraj) toužíme se ségrou už nějaký ten pátek. Nejde ani tak o vzhled jako o objem, oblečení mám tolik (a stejně mi pořád přijde, že nemám, co na sebe, ale to je asi normální), že skříň praská ve švech, všechno, co se do ní uloží vyžehlené, vytahuju zmačkané a když si vzpomenu zrovna na něco zespodu, rozsype se celý komínek. A já mám ráda ve věcech pořádek.

Problém nastal při výběru barvy nábytku. Původně zamýšlenou bílou jsme zavrhli s tím, že vypadá lacině a hlavně né moc kvalitně. Světlá bříza se mi nelíbila kvůli viditelným přechodům mezi jednotlivými dýhami. Dub je to, co bych chtěla, přistoupila bych i na ségřin bíle mořený dub.. Jenže – v bíle mořeném je k dostání pouze komody (skříně ani stoly vůbec, takže ten padá), v přírodním by měli všechno, ale pozor – stoly sice existují, jen nejblíž, kam se dováží je Itálie. Po ní následuje Norsko a samozřejmě Švédsko. Sakra! A to nás pan prodavač ještě tak navnadil tím, že loni je určitě měli v Polsku, tak proč by letos ne, výlet jsme měli naplánovaný v pár vteřinách. Jenže proč by ne – v Polsku už je nemají. Nemáte někdo náhodou cestu náklaďákem do Itálie? Případně Norska… Dík. Né, víte co, ono je to fakt špatný, nevím prostě, co dělat vůbec, těšily jsme se na březen na rekonstrukci pokoje a teď máme vážnej problém.

Měla bych se jít trochu věnovat studiu, mám toho teď na dva dny na můj vkus až moc. Ale kdy zas ne, žejo.

Jestli také toužíte po mašli, směle tímto směrem! Pořád přemýšlím, jestli je to dobrý účes na běžné nošení, nebo už to přeháním moc :D

cosmetics

January 28, Friday

posted by cassidy on 2011-01-28 at 9.59 PM, 2 comments

Pátek večer a já jsem vážně ráda, že se nic neděje, protože mám chuť odpočívat aniž bych musela přemýšlet, co všechno mi někde uteče nebo řešit dilema, jestli jít, nebo ne. Na malý inspirační šminkový blog se chystám už alespoň dva týdny, takže tady je :)

Na fotkách vidíte moje nejoblíbenější kosmetické produkty za poslední dobu. Není to vše, co používám, jasně, chybí pudr, řasenka… Na druhou stranu tohle všechno nepoužívám všechno najednou každý den.

Tajemné krabičky toho samy o sobě moc neprozradí…

… otevřené budou lepší :)

Vezměme to popořadě zleva

Stíny Bourjois The Big Top Beauty – Astonishing Acrobat Set: neskutečně mě překvapily svojí velikostí, barevná plechová krabička s obrázkem artistky na hrazdě je velká skoro jako cédéčko. Barvy jsou krásné – perleťová světle růžová, úplně kovově stříbrná a tmavá modrofialová, která na očích vypadá spíš do tmavošeda. V balení jsou dva aplikátory, se kterými se, na rozdíl od obyčejných aplikátorů, se výborně pracuje, i když jsem zvyklá běžně používat na aplikaci stínů štětec. Dá se s nimi nakreslit i pěkná linka i vystínovat celé oko.

Sérum pod makeup Sephora: nepřijde mi, že by make-up po použití séra měl třeba větší výdrž nebo se mi obličej za celý den nezačal lesknout, ale je krásně saténové, určitě se na něj líp nanáší make-up a přijde mi, že vážně zamezuje zanášení pórů.

Balzám na rty Oriflame Beauty: nedám na něj dopustit. Nebarví, jemně příjemně voní, rty fakt ochrání před zimou, trošku se leskne a jako bonus má hezké balení. Vyhovuje mi, že je ve “tvaru rtěnky” a né v krabičce na aplikaci prstem, přece jen ve škole, někde na cestě nebo výletu je to mnohem hygieničtější. Bez něj ani ránu, vážně!

Make-up Rimmel Renew&Lift: už jsem o něm určitě někdy psala. Pro mě je to nejlepší make-up. Není super extra krycí a spíše mastnější, vypadá hodně přirozeně, žádná maska. Nikdy se mi nestalo, že by se mi po něm třeba loupal obličej. Navíc má ochranný faktor 15, takže by měl pleť vlastně i trochu chránit.

Stíny Lancôme: při prvním použití mě trochu zklamalo, že nejsou tak pigmentované, jak bych čekala, ale nakonec jsem ráda. Používám je úplně nejvíc, téměř každý den na běžné nošení, hlavně černou, která oproti jiným černým není tak dramatická, netřpytí se, nerozsype se při aplikaci po půlce obličeje a hezky drží celý den.

Tekuté linky Estée Lauder: taky už jste o nich slyšeli. Nic lepšího jsem neměla. Úžasný aplikátor, bezchybná úplně černá linka, co se nerozmaže ani kdybyste strávili půl dne v posilovně.

Bronzující perly / tvářenka Giordani Gold by Oriflame: hodně jsem si je oblíbila, denně mě mění z nazelenalého zombíka ve zdravě vypadající slečnu :D Líbí se mi balení se zrcátkem i cestovní (s víčkem) štětec se stejným motivem.

Moje nejkrásnější kabelkové zrcátko ve tvaru růže.

A představte si, že deset minut po nafocení těchto fotek mi byl donesen balíček z E.L.F.! Takže s kosmetickými posty nekončíme, ale počkejte si zase na jindy.

life & stories, parties & events

January 25, Tuesday

posted by cassidy on 2011-01-25 at 2.11 PM, 5 comments

Víte, já už bych chtěla mít prázdniny a jenom se těšit na nějaký to moře, výlety a tak.

Místo toho jsme minulý týden objížděli vysoký školy a půl neděle jsem strávila zpracováváním prvních knížek z povinný četby podle megadlouhý a megaobsáhlý  osnovy, protože jsme z nich zkoušený. Díky bohu (a nový paní profesorce) za to, protože jinak bych o svaťák fakt nevěděla, co dřív, jak nemám deadline, dělat napřed se mi nechce a vždycky se najde něco důležitějšího.

V pátek jsme byli na plese obchodky od nás a konečně jsem si užila nějakej ples. Na našem to bylo fajn, ale musí se furt myslet na to, že za deset minut už zas někde mám bejt a to mi patnáct minut trvá rozšněrovat se z šatů, takže to nebyla zrovna párty v pravém slova smyslu. Na tenhle ples jsem slyšela různé komnetáře, spíš i dost kritické, ale mě se fakt líbil, strašně jsme tancovali a tak. Navíc jsem měla šaty, u kterých jsem nečekala, kdy mi spadnou nebo vylezou nad zadek ani nic podobnýho a objevila jsem rtěnku, která se mi na mě líbí (fotky na plese už se nedočkala, mám ji jen z webky. Ach, jak já bych si přála kvalitní webkameru…:) Na obnovení experimentů se rtěnkami mě strašně nalákaly články u Barb a Lou a Natálky, při čtení vší té chvály na úžasné barvy a vlastnosti mě mrzelo, že se mě to netýká, protože žiju v přesvědčení, že mi rtěnka prostě nesluší.), o to to bylo lepší všechno ještě. Kapela se proti loni zlepšila o dost, všichni, se kterýma jsem byla, měli dobrou náladu, já jsem měla dobrou náladu a takhle by to prostě mělo bejt vždycky, když se někam jde!

Nebo snad nevypadáme, že bysme se dobře bavily?  ^^

Tmavě růžová rtěnka zachycena a snad podobný odstín se snad lepší výdrží objednán z ELFu.

food & lifestyle, life & stories

January 20, Thursday

posted by cassidy on 2011-01-20 at 3.11 PM, 10 comments

Uvařila jsem si k psaní nový zelený čaj s jahodovou příchutí a můžu vám sdělit, co je nového. Ne, že by šlo o nějaké závratné novinky.

Stihla jsem se vrátit právě včas, venku před chvílí začal opět pofukovat sníh. Byli jsme se dnes u příležitosti dne otevřených dveří podívat na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.Na všech možných fakultách, někdo se toho dozvěděl méně, někdo více, někdo téměř nic, já naštěstí patřila mezi ty šťastnější. Ještě, že všechny přednášky začínají vždycky později, než píšou na programech, ačkoli jsme měli 40 minut rezervu, mapu a navigaci, našli jsme budovu se spolužákem s desetiminutovým zpožděním :D Ach, miluji cizí města, ale ještě, že jsem tam nejela poprvé rovnou na přijímačky třeba :D

Město mě mile překvapilo. Každý tvrdil, že Ústí je odporné průmyslové město, horší než Kralupy a já si z dob prvního stupně základní školy matně vybavovala pouze střípky ze ZOO, takže jsem nemohla moc posoudit pravdivost. Možná to bylo ovlivněné také tím, že svítilo sluníčko, takže jsem se rozhodla jít ze školy zpět na nádraží pěšky, na cestu si koupila výborné cappuccino to go a tak :D Né, vážně. Centrum města bylo živé, všude spousta milých pekáren a jiných míst, kde se dá koupit něco na improvizovaný oběd a není to zrovna fastfood, sem tam i zajímavý obchod.. Alespoň bych měla eventuelně zase co objevovat v pauzách mezi přednáškami.

Už to není sníh, už jsou to kroupy!

Je mi zima zima zima a i přesto mám už asi týden v kuse chuť na zmrzlinu,třeba Carte D’Or Muffin,  budu si jí muset vážně koupit.

Rozmazlování se u Toma :)) Začínám k té mašince pociťovat sympatie.

Ztratila jsem po milionté, ale asi už nenávratně, můj černý srdíčkový náramek.