Monthly Archives

March 2010

life & stories

March 31, Wednesday

posted by cassidy on 2010-03-31 at 12.28 PM, 4 comments

Měla bych uklízet, ale co všechno člověk udělá proto, aby co nejvíc oddálil plnění povinností. Ne, tentokrát jsem omluvená, musim vám prostě napsat, jak jsem dělala autoškolu. A taky bych si měla napsat nějakej to-do-list, protože toho mam zas, že se celý prázdniny nezastavim xD Těšim se na večer. Za chvíli přijde Tom a navečer pojedeme do Prahy, nejdřív na Prague foto a pak na Roads do Hard Rock Café. Těšim se na holky. A taky bych si chtěla koupit něco za odměnu, ale vzhledem k tomu, že jsem včera zaplatila půl dovolený, mám teď trochu takový ty pudy sebezáchovy, že bych měla trošku šetřit :D I když, nevěřim tomu. Aspoň Francouzky umí žít a lak nějakej :D

Poslední tejden byl hárdkór. Pořád jsem si řikala, že na zkoušky, tj. na učení se, je ještě dost času, a najednou že teda  za tejden jako. Hm.. Ze začátku krize. Celý noci se mi zdálo, jak odpovídám na testový otázky a včera už jsem z toho byla tak na prášky, že jsem odpoledne radši prospala a pak se nechala vytáhnout na zahradu, která se sotva začala po zimě probouzet, na prvního letošního buřta :)

Lehce provizorní ohniště a bordel na zahradě :D

Večer už jsem si řikala, že to snad nějak půjde a ráno jsme byli s Adamem oba nejvíc najetý, než přišli ostatní, prošli jsme znova celou údržbu a předháněli se ve správnejch odpovědích, uměla jsem všechny provozní teploty, limity na výměnu, nakonec i co je kde  a jak to vypadá a všechno prostě.

V testech jedna chyba, dobrej začátek. Jdem ven do deště na údržbu. Nějaký opravky, jeden se tam musel pohádat hned na začátku, aby náhodou komisař neměl dobrou náladu :D Taky jsem si vytáhla svý dvě otázky. Výměna pneumatiky. Zastavil mě po třech větách u vzdáleností trojúhelníku. Tuhle jsem chtěla doříct! Další – brzdová kapalina, co znamená, když se rozsvítí kontrolka. Povidam, povidam.. Hm, aha, teď se mu něco nelíbí. Nevim prostě, co chce, já mam v papírech od auta okopírovaný, že když je porucha brzd, tak rozhodně nepokračovat v jízdě. No, chtěl, že můžu dojet. Ale jak to mam vědět, když mam v příručce k tomu autu, že jezdit nemam prostě, žejo. No, tak prej bohužel.

Aspoň ty jízdy teda, ať mi toho na příště nezbyde tolik. Jela jsem pěkně, že i mě samotnou to překvapilo xD Tak to prej fajn jako. Tak mě, labila největšího, ještě o to víc štve ta údržba, žejo.. Áďa to udělal všechno, tak tam čekáme dvě hodiny, než dojezděj ostatní, až dostane papír svuj a co jako bude. Domlouvaj se tam náš “pan učitel” (jak se řiká autoškolákum? xD) s ostatníma, že za čtrnáct dní a vůbec mě neberou v potaz, tak se taky připomínam, nechci, aby se to ještě protahovalo. A prej jako: “vždyť on vám to nakonec napsal, ne?” “ne, nedal mi to” “tak to se ho na to jdu zeptat..” odběhnul, přišel a pogratuloval mi k řidičáku. Tyvole prostě!! Ale mam to, žejo. Zasloužila jsem si to. Měl dobrej den, čtyři z osmi jsme to udělali. Z toho jednomu chyběla jen jedna část, takže si dodělával a jedna holka potřebovala dostat řidičák zpátky po zákazu a ta má jen jednu možnost opravy, tak tý jsme to přáli. A my dva s Adamem na poprvý to máme, což je nejvíc úspěch. Oslavili jsme to ve školní jídelně řízkem se salátem :D

Mám tu strašně filmů, co bych chtěla vidět. Jestli bude celý volno tohle počasí, tak se na ně možná i dostane. Chtěli jsme jet zejtra na zelený pivo do Dolánek, snad bude líp, než dneska.

fashion, life & stories

March 28, Sunday

posted by cassidy on 2010-03-28 at 5.48 PM, 1 comment

Kvůli tomu, že jsem sepisovala šíleně dlouhej návod na dort, mám teď pocit, že už mám pro dnešek dávno splněno, ale když to odkládám, tak se mi to tu hromadí, zapomínám a je to pak moc dlouhý prostě :D

Měla jsem hezkej víkend. Nemám nic na pondělí do školy, což je ideální stav. O tom, že zejtra z toho, co je na úterý asi chcípnu, ale proč si kazit volno. V sobotu jsem dopoledne vařila oběd a odpoledne jsme strávily s mamkou a dalšíma dvěma v Letňanech, za kulturou :D “Suvenýry” jsem si přivezla nějaký samozřejmě, ale pořád to není všechno, co jsem si na léto chtěla pořídit, jela jsem pro šatky nějaký a možná džínový volný kraťasy, kdyby byly delší a tak.

Večer přijel Tom rovnou z Ubuntu global jam, což nebyla až tak velká akce, jak jsem čekala, ale byl nadšenej, i když mu ujel vlak a musel čekat hodinu po tmě v zimě na Masaryčce a tak. Vařila jsem dobrý jídlo, táta mi trochu zkazil plány tím, že nepřivezl slíbený americký brambory, takže jsem narychlo měnila z přírodního kuřecího plátku na cosi ve smyslu kungpaa s rýží. Ale dobrý to bylo moc.

Konečně se mi přestalo zdát celý noci o autoškole, takže se teď aspoň trochu vyspím.

Z mýho bambusu bude za chvíli palma asi. Mám už ho aspoň dva roky a pořád se drží hoch. A pořád mu rostou listy další. Mě se to líbí, nemám ráda takový ty tyčky ve vodě jen. Teď mu to určitě půjde ještě líp, dostala jsem pro něj jako dárek biogel, protože Tomík se do těch kuliček zbláznil úplně :))

Ani nevím, jestli se těším na prázdniny,  protože před sebou hrnu vlnu restů, na který asi bude muset bohužel dojít.

Fredín náš je otrimovanej a konečně zas vypadá jak pes xD Zas se nějakou dobu nebudem stydět jít s nim na procházku :D

Itálii máme zamluvenou, spad mi kámen ze srdce docela. Nakonec nám vyšlo Caorle, kam jsme chtěli uplně nejvíc. Bohužel se k tomu váže taky povinnost to zaplatit, což je krajně nepříjemné. Práci jsme neměli ani nepamatuju už, začíná to vypadat bídně.

Strašně ráda šmíruju cizí pokoje, šatníky, botníky a tak. Vyfotila jsem vám místo u mě ve skříni, kde si vlastním životem žijou všechny moje a pár ségřiných kabelek. Na kabelkách jsou strašně dobře vidět období vývinu člověka. Oni se totiž málokdy zničej, když jich máte víc, je škoda je jen tak vyhazovat (i když.. asi bych fakt měla xD) a tak.


Asi vám dojde, že horní polička je aktuální a spodek spíš “škoda vyhodit”, ale co nima. Jsou tam barevný období, drsný období, přeplácáný období, diy období.. a kdovíco ještě :D

Založila jsem už v tejdnu někam novou nepřečtenou Marii Claire a vůbec nevím, kam jsem jí mohla dát. Aspoň mě nerozptyluje teď, když mám dělat jiný věci, jako třeba učit se autoškolu, ale za pár dní jí budu fakt chtít! A jestli ji nenajdu, tak budu fakt naštvaná, takovejch peněz to všechno stojí.. :D

A jdu spát asi, sotva mžourám. To brzo :D Ještě, že zejtra jdu na desátou až. To se mam ;)

do, make, create, food & lifestyle

March 28, Sunday

posted by cassidy on 2010-03-28 at 5.10 PM, 1 comment

Potřebuju si trošku odpočinout, takže ten čas využiju pro sepsání receptů a postupů na dorty. Tyhle patrové dorty jsem pekla dva najednou, ségře a nám na narozeninové oslavy. Jestli z ní vytáhnu fotku, ukážu vám i ten druhý, vypadá úplně jinak zase :) Předem upozorňuju, že to není žádná rychlovka, pekla jsem celý odpoledne a druhej den jsem pokračovala ještě celou dopolední “směnu”. Je dobré rozložit si práci na dva dny, přes noc dorty opravdu dobře vychladnou, vy si odpočinete..

Měla jsem tři různé velikosti kruhů na korpusy, 24 cm, 18cm a 13 cm. Recept na korpus napíšu poměry – množství na jedno vejce, na různé formy budete potřebovat různé množství těsta, takže si to jen vynásobíte.

Začneme ale krémy, ty budou dlouho chladnout.  Můžete si vybrat, zda-li uděláte světlý vanilkový krém, nebo kakaový. Mě osobně asi víc nakonec chutnal ten tmavý a se světlým korpusem to i lépe vypadá. Máslo je potřeba mít změklé, ideálně ho nechat přes noc mimo lednici už, když bude studené, krém se vám srazí!

Krém (vystačí určitě na dvě patra, kdyžtak udělejte méně) – potřebujeme:
4 balíčky pudinku
1 litr mléka
500 g másla
100 g cukru

Krém – postup:
Uvaříme hustý pudink pouze z mléka a pudinkových prášků. Necháme v hrnci a občas mícháme, nesmí se udělat škraloup. Ideální je na to metlička, až trošku zchladne, stačí, když si vzpomenete jednou za deset minut. Prý se dá také na pudink připlácnout igelitový pytlík a nechat v chladu a taky to funguje, ale za to neručím. Ale fungovat by to mělo. Mezi tím se pustíte do těsta na korpusy. Když je pudink opravdu studený, elektrickým šlehačem do něj vešleháme cukr a  změklá másla. Metličky necháme běžet déle, aby byl krém opravdu vyšlehaný a né tak hutný.

Uvařené chladnoucí pudinky a vyšlehaný hotový krém

Korpus – potřebujeme:
1 vejce
40 g hladké nebo polohrubé mouky
40 g  cukru krupice
1 lžíci oleje

Těsto jsem dělala do největší formy ze šesti vajec, do střední ze čtyř a do nejmenší stačilo ze krásně dvou.

Korpus – postup:
Předehříváme troubu, horkovzdušnou na 160 – 170°C, obyčejnou elektrickou spíš na těch 170°C. Elektrickým šlehačem vyšleháme z bílků tuhý sníh. Pořád šleháme a přisypáváme nejprve cukr, po rozpuštění žloutky a nakonec olej. Teď už ručně opatrně vmícháme postupně všechnu mouku. Dortovou formu – pokud máte se dnem, vyložte vystřiženým kruhem z pečicího papíru, pokud máte jen kruh, položte na plech arch papíru a na něj kruh. Boky formy nevykládáme ani nevymazáváme, protože jinak by dort pak nebyl nahoře rovný, ale vyboulený, to je takovej tríček :) Těsto nalijeme do dortové formy a dáme péct. Trvá to (podle velikosti formy) 20 – 40 minut asi, vážně se to liší. Zkoušíme špejlí – když bude suchá a bez drobečků, je upečeno. Korpus ořízneme nožem kolem formy, vyndáme a necháme chladnout na mřížce.

Jakmile korpus vychladne, rozkrojíme ho podélně na dvě nebo tři části. Já jsem dělala tři a šlo mi to dobře, nerozlámal se mi. Dlouhým nožem si ho při přenášení podpírejte, abyste si ho nezničili. Namažeme postupně pláty krémem a slepíme dohromady. Zejména ke světlému krému se výborně hodí ještě nějaká “červená” marmeláda. Slepené pláty pomažeme krémem ještě všude okolo, snažíme se, aby byl povrch opravdu co nejrovnější, bez hrbolů a hrany ostré. A dáme přes noc vychladit do lednice.

Namazaný korpus

“odpočívající” dortíky v lednici

Potahová hmota – potřebujeme (opět na dvě patra):
300 – 400g marshmallow
1,5 kg moučkového cukru
3 lžíce vody
1 lžičku kyseliny citrónové
1 lžíci tuku
potravinářské barvy

Marshmellow můžeme použít jakékoli. Ideální jsou samozřejmě bílé, protože bílou hmoutu si pak obarvíme na jakoukoli jinou, ale ty jsem nesehnala. Prostě musíte počítat s tím, že jaké jsou marshmellow, taková pak bude barva hmoty. Bílé lze dosáhnout dvěma způsoby – rozstříháním například Jojo na růžové a bílé části, nebo důkladným omytím růžového cukru z Haribo Dulcia. Oboje ozkoušeno, oboje funguje.

Potahová hmota – postup:
Marshmallow dáme do mísy společně se všemi ostatními surovinami krom cukru a barev a zahříváme v mikrovlnné troubě. Po dvaceti vteřinách vytáhneme, promícháme a vrátíme zpět. Opakujeme, dokud nemáme jednolitou kaši. Odhadem zapnete mikrovlnu tak pětkrát. Na vál nasypeme asi kilo cukru, do něj vlijeme roztopené bonbóny a postupně vpracováváme cukr, přisypáváme další, pokud je třeba. Teď je čas takvé na potravinářské barvy. Nejlepší jsou gelové, ale jsou dražší a hůř se shánějí. Já jsem spokojená s práškovými barvami značky Kovandovi, jsou totiž vázané na cukr, takže “nezhnusní” chuť sladkého pokrmu. Ale ty je potřeba předem rozpustit v maličkém (fakt maličko na dně vody v panáku) množství vody. Pracujeme radši rychleji, chladnoucí hmota tuhne. Pokud bude hodně tuhá, opět dáme na 20 vteřin do mikrovnky, hmotě to nevadí. Jakmile máme hroudu hmoty zpracovanou, balíme okamžitě nepoužívanou část do potravinové fólie.

Výroba potahové hmoty v praxi

Hroudu rozdělíme na dva kusy – máme dvě patra dortu na potažení. Jedna část je zabalená, s druhou budeme pracovat. Pokud je tuhá, šup s ní do mikrovnky, pokud je zpracovatelná, posypeme si pracovní plochu práškovým cukrem a válíme obrovskou placku. Musí mít průměr větší než 2x výška dortu + průměr korpusu. A neměla by být příliš slabá, ideálně tak 4-5 mm. Placku podebereme rukou a válečkem a přehodíme přes připravený dort. Postupně rukama uhladíme boky a ořízneme zbytek, který zpracujeme k sobě a zabalíme.

Připravená hmota

Potahování dortu

A zdobíme :)

Teď už jen potažené korpusy ozdobit podle vlastního vkusu, seskládat patra na sebe a tradá..! Určitě vám dobrými pomocníky budou třeba vánoční vykrajovátka :) Lepit ozdůbky jde dobře cukrem rozpuštěným ve vodě. Nemáčejte hmotu moc, aby se zbytečně nerozpouštěla. Těžší věci se vám přilepit asi nepovedou, třeba mašli jsem připevnila chirurgickým drátem, stejně tak osmnáctka na vrchu by sama o sobě taky nestála.

Doufám, že vám můj návod někdy zachrání kůži a že jsem ho nepsala zbytečně :) Dort je nejlepší ten, nebo následující den, protože pozdějš se už hmota na povrchu pomalu rozpouští, vtahuje do sebe vlhkost. Na vzhledu dortu to nic nemění, ale chuťově je to takový blemcavější. K životnosti dortu určitě přispěje skladování v lednici puštěné na největší chlazení.

Snažila jsem se všechno popsat podrobně, včetně vlastních zkušeností a tipů, které často u receptů postrádám a musím si na ně přijít sama, ale kdyby bylo něco nejasného, ptejte se. Ať si ten váš dort nezkazíte třeba kvůli tomu, že jsem na něco zapomněla.

fashion, life & stories

March 25, Thursday

posted by cassidy on 2010-03-25 at 8.57 AM, 3 comments

Půl třídy je v kině, my máme dvouhodinovku češtiny, máme si dělat, co potřebujem a na pozadí nám k tomu hrajou ukázky z Čapka. Takhle by to teda šlo :D

Miluju tohle počasí. Ráno už je to fajn, budím se a do oken svítí sluníčko a odpoledne je to úplně letní takový. Už budu chodit do podzimu jen v sukních, ať je letos unosim pořádně. Ale stejně si ještě nějakou koupim :D

Poprvý jsem nalakovala v úterý na všechny nehty China Glaze – For Audrey, můj první dražší lak. Přesně moje přestava jarního laku, příjemná barva. Ještě se mi na internetu nepovedlo najít fotku, na který by vypadal jako doopravdy a mě se tak úplně taky vyfotit nepovedl, ale pro představu stačí. Maličko jsem ho otiskala drobnýma bílýma kytičkama z destičky od essence.

Konečně přišel čas na i můj první sekáčovej úlovek, už někdy z podzimu teda. Vzhledem k tomu, že ta sukně je dvaačtyřicítka je to pravděpodobně taková ta do pasu (taky jsem si jednu strakatou takovou pořídila už, ale počkám si ještě na letnější počasí s ní), ale prostě za dvacku nechte jí tam, žejo. Novou, s cedulkama Atmosphere.

Jak je krásně, tak nikdo nepospíchá domů a tak a Tom tu se mnou zůstává každej den. Chodíme zas na zmrzku a včera jsme poprvý vyrazili na kolech do Dolánek, typickej cíl všech kralupskejch “cyklistů” a bruslařů. Dali jsme si zdravou svačinku (jen jednu napůl, na ospravedlnění xD) a pro cestu zpátky jsme zvolili “zkratku” – sice dál, ale zato horší cestu. Podívat se na novej baráček.

Na kole mě začaly bolet kyčle hrozně, doufam, že to bylo jenom jakože nezvyk po zimě, jinak nevim, co budu dělat na sporťáku. To tu máme takovej výmysl, sportovní kurz ve třeťáku. Kola, kánoe a kdovíco. Koncem května, velmi se těšíme všichni. Výlety milujem, to my jako jo, ale tady se po nás bude něco chtít. Proto si pojedem čtrnáct dní potom zpravit chuť jen se třídou na prodlouženej víkend :D

Plánovala jsem si nějaký focení na tenhle víkend a tak, ale z toho musí sejít, měla bych se trochu soustředit na autoškolu, umim houby. Plus k tomu zas milion věcí do školy. Těším se na prázdniny velikonoční, to si to snad vynahradím. To mi připomíná, že jsem si chtěla koupit osení domu. Ale asi až po víkendu, ať z toho nemám do Velikonoc džungli.

Už bych strašně chtěla, abysme měli natuty zamluvenou tu dovolenou v Itálii a nemuseli se bát, že na nás nakonec nic volnýho nezbyde. Máme určitý požadavky, budem tam bez aut, takže máme trochu zúženej výběr tím. Když se zadaří, tak dneska.

Dala bych si něco malýho čokoládovýho. Nebo špagety. Smůla, že je devět ráno, no.. xD

life & stories

March 22, Monday

posted by cassidy on 2010-03-22 at 7.11 PM, 22 comments

Dnešek byl strašně pěknej den. Náladu mi nezkazilo ani to, že jsem si v pondělí ráno (jako už dva měsíce asi) nemohla přispat a pak cestou do školy na desátou neproběhla obchody ve městě, ani škola do čtyř. Ráno jsem docela pěkně řídila v autoškole, měli jsme dobrej oběd, celej den jsme s Térou likvidovaly její půlku krabice želé bonbonů a docela to uteklo prostě.  Tom tu se mnou zůstal, šli jsme si ještě na chvíli užít podvečerního sluníčka a tak.

Ano, konečně jsem snad už natrvalo mohla zavřít do skříně zimní kabát a provětrat koženkovou bundičku, kterou tu suším od prosince a těším se, až na ní přijde ten pravý čas. Paráda, kéž by to počasí zůstalo už.

Když jsme u jarní nálady, mám tu teď krásný tulipány, co jsem dostala k narozeninám v pátek taky ještě. Pořád čekám, kdy jako budou sazeničky bylinek, který mi paní v květinářství slibuje už asi měsíc, aby pak nebylo pozdě, žejo. Snad budou, po loňským neúspěchu se semínkama už jsem letos nechtěla riskovat :D

Snad už si zítra konečně zamluvíme vybranou dovolenou v Itálii a budeme to mít jistý. Neskutečně se těším, moře, horko a 24/7 párty ;) To už uteče do července.

Myslela jsem si, že teď budu mít chvíli volnějš, že budem o víkendu s holkama fotita ono z toho zas nic nebude. Tak snad o velikonoční prázdniny. Ale stejně by se mi hodila nějaká práce do toho všeho, zas nějaká vidina peněz trochu :D