Be humble

Díky našim inzerátům, ve kterých jsme se snažili prodat nějaké nářadí a vybavení, které nám přebývalo hlavně z výroby surfu, nás kontaktovali dva čeští cestovatelé, kteří žijou v Keri Keri a zrovna na tenhle víkend měli naplánovaný výlet do Aucklandu. I když nakonec kluci nářadí nevydealovali, domluvili jsme se, že zajdeme alespoň na kávu. Po víc než měsíci to byli první lidi, na které se dalo mluvit česky, docela jsme si změnu užívali a z rychlýho kafe nakonec byla nakonec skvěle strávená sobota.

Probrali jsme zážitky, očekávání v porovnání s realitou, vyměnili jsme si spoustu praktických informací, zatímco oni si pohrávají s myšlenkou, jestli se nevydat v dohledné době na Jižní ostrov, o kterém jsme věděli spoustu my, na oplátku jsme dostali cenný rady ohledně trekování v Nepálu. Nebudu předbíhat, ale řekněme, že se velmi pravděpodobně budou jednou hodit :)

Věřili byste, že bydlíme jen kousek od centra nějvětší novozélandský metropole?

Chtěli se podívat na “víš, takový ten nejznámější výhled na Auckland” – na One Tree Hill, nicméně seděli jsme v tu chvíli v kavárně, odkud je snad jen pár desítek metrů k začátku cestičky na jiný “kopec” – trávou porostlý kráter sopky známý jako Mt Eden Domain. Z původně mlhavého rána se nakonec udělal hezký den a za patnáct minut nenáročného výšlapu jsme byli odměnění výhledem na Auckland do všech čtyř světových stran. Tyhle kopce a sopky rozházené mezi zástavbou mě fascinují a mám je hodně ráda. Vždycky, když stojím nahoře, vlasy mi cuchá vítr, na chvíli pár vteřin se zastaví čas a dýchne na mě absolutní klid a mír.

Moc ráda potkávám lidi, co cestují, všichni mají spoustu příběhů, historek a zážitků a nestane se, že by náhodou řeč stála a je tak zajímavý slyšet všech těch osudech. Ještě lepší je ale potkat někoho, s kým si doopravdy sednete lidsky, kdo má podobný přístup a pohled na život. Chápu, že jsme každý jiný, jedinečný a rozhodně máme jiné priority – i když se ráda bavím (kdo ne?), propařený noci a komerční atrakce jsou věci, který v mým životě moc prostoru nemají a z toho, co občas vídám naživo nebo se dočtu při hledání informací v nějakých komentářích myslím, že některým, zejména mladším nebo začínajícím cestovatelům zásadně chybí pokora. A tak mě to včerejší setkání zase tak příjemně naladilo.

A aby to bylo trošku zmatečný, přidávám pár fotek z onoho One Tree Hill, kam jsme vyšplhali před pár týdny :)