Monthly Archives

September 2013

food & lifestyle

September 21, Saturday

posted by cassidy on 2013-09-21 at 10.02 AM, 0 comments

Takže… podmínky znáte :D

Inspirováno Nakd tyčinkami, který je u nás problém sehnat. Je to strašně raw, vegan, paleo, přírodní a kdovíco všechno. Zdravý asi taky? Hodně kalorický určitě. Ale hlavně dobrý. Jenom teda alergici na ořechy by si měli dát pozor, no :D  A jestli to chcete vyzkoušet, chce to půl na půl sušený datle a ořechy. Jaký máte rádi, mandle, kešu i lískáče ozkoušený, ale nevidím důvod, proč by nějaký “exotičtější” druhy měly být problém. Rozmixovat, uplácat a když to vydržíte nesníst hned, tak ideálně zabalit a asi skladovat v lednici. Pokud vám bude připadat, že se po rozmixování ta směs moc sype a nemáte šanci z toho nikdy nic kompaktního vytvarovat, můžete přidat pár kapek oleje, nebo maličko předem namočit datle, ale většinou to není potřeba. Z těch 200 g hmoty (100 g ořechů a 100 g datlí) jsem udělala pět čtyřicetigramových tyčinek, což mi přišlo takový asi rozumný množství na jednu porci.

[edit] Na další várku jsem si koupila bio datle od Alnatury a už od pohledu byly “míň suché” než ty, které jsem měla napoprvé a fajn konzistenci měla hmota ze 70 g datlí a 100 g mandlí, takže možná raději začněte s menším množstvím, jinak je možný, že získáte jen lepivou do-tyčinek-nevytvarovatelnou hroudu. [/edit]

Ještě chvíli to tu bude jen o fotkách z telefonu, foťák jsem půjčila jednomu budoucímu skvělýmu fotografovi, aby zjistil, že fakt potřebuje svůj. Mise splněna, ale zpátky ho ještě nemám.

life & stories

September 20, Friday

posted by cassidy on 2013-09-20 at 9.55 PM, 1 comment

Měla jsem v sobotu radost z toho, jak jsem si vytřídila skříň a kolik v ní mám najednou místa. Do chvíle, než jsem zjistila, že mám na šňůrách tři pračky vypranýho prádla a než jsem si v pondělí večer vybalila doma to, co se mi podařilo nastřádat za víkend.

Už takovej standardní nákup – alpro “pitíčka” a banánový tyčinky končí v mým košíku pokaždý, když jdu kolem DMka. A ten sprcháč momentálně zbožňuju. Voní jako Piña Colada Fruit Cooler z Costy, kterej jsem nám s N. objednala v pondělí ve zvláštní úpravě a ona baristku trochu zaskočila otázkou..

“Dávají si to tu lidi často?”
“No, ani ne… Vlastně za těch osm let, co tu jsem, jste první.”
Tak jsme takhle při pondělním večeru rozesmály komplet personál i sebe tak, že mi až vyhrkly slzy do očí a užily si cooler po našem :)

Protože běhat v tomhle je přesně to, co chcete.

Když se dneska ráno se snažím motivovat k běhu ostatní, přijde mi odpověď ve smyslu “NO WAY!” doplněná screenshotem… Nojo, majitelé ajfounů, věřte jim, 9:59, já něco málo přes 4 km od domova a začalo, no :D A to jsem měla radost, že mi z předchozího dne stihly uschnout boty i bunda. Ale běhejte ještě, než bude fakt hodně zima!

Protože tohle je nejlepší spací tričko, který jsem kdy měla…

…a protože poslední dny nejradši čelím upršenýmu světu z pod kapucy nový “zahrabávací” bundy a občas taky zpoza nových brýlí. Jak už tu jednou padlo – brýle, jóga a paleo a svět je hnedka lepší. Amen.

A to procházení v dešti je fajn. Bez lidí i s lidma.  A když vás to ještě namotivuje k malování, o to líp, to se často nestává. Díky. Jsem zvědavá, jak dlouho mě to ještě bude bavit. Ale zatím dobrý.

life & stories, parties & events

September 17, Tuesday

posted by cassidy on 2013-09-17 at 8.22 PM, 1 comment

We run Prague 2013. Běžela jsem. Doběhla jsem. Stejně jako loni mám na kameře někde mezi prvním a druhým kilometrem výlev o tom, že umírám, nezvládnu to a odcházím ze závodu, protože stejně jako loni – přepálenej začátek. Nepoučím se.

Letošní cíl: pod 55 minut. Bylo to na krev, neb jsem měla trochu jiný představy o tom, jak budu v létě trénovat, a bohužel absolutně nevyšly, byla jsem běhat asi pětkrát za celý prázdniny. Desítku jsem neběžela ani jednou, vždycky pět nebo sedm. Na to, že jsem si myslela, že to bude moje jediná zábava v UK, haha… První dva kilometry prodírání se davem s pace 4:40 mě odrovnaly na dalších pět, kdy jsem myslela, že křeč v boku už nikdy nepovolí. Na osmým kilometru brnění ve tvářích, zimnice. Cool. Prej to je předkolapsovej stav, říkal Pavel po závodě. Poslední kilák a půl jsem do toho dala všechno a proběhla cílem s časem 54:43. Mise splněna. Málem jsem někomu pozvracela nohy, fakt už jsem si hledala místo, jak mi bylo zle. Nejhorší běh v mým životě to byl. Úplně upřímně, úplně seriózně. Nejvíc vyhrocenej, nepříjemnej. Ale zvládla jsem to. Hrdost, žejo. Já a ta moje hrdost jsme si sáhly hodně hluboko, ale na druhou stranu jsem zjistila, že mám hranice zas o něco dál, než jsem čekala. Že to jde.

A ano, běhám s namalovanýma očima. Vždycky aspoň trochu.

Před a po :D Jen já a T. teda, né že by se nám Pavel transformoval na Denisku a Báru.

life & stories

September 15, Sunday

posted by cassidy on 2013-09-15 at 10.17 AM, 4 comments

Probrat, upravit a nahrát 900 fotek z posledního víkendu v Anglii, 2500 fotek z tripu, 500 fotek ze Sněžky, 650 fotek z Mácháče, 3500 fotek z Japonska, 6 zakázek, co už vážně hořely a k tomu snaha využít poslední “prázdninové” dny naplno… všechno bude, ale zatím musí stačit sbírka photobombnutých selfies z posledního měsíce pro pobavení aneb – proč bychom si nedělali trochu naschvály :D A to jsou jen ty, které se povedly náhodou vytvořit, ty, u kterých byla zrovna v ten okamžik zmáčknutá spoušť. Jestli vám tohle ještě nikdo neudělal, neumíte si představit, jak je vtipný pokaždý, když za váma někdo vykoukne ve chvíli, kdy se snažíte udělat si fotku předním foťákem na telefonu.