Monthly Archives

October 2011

food & lifestyle, life & stories

October 31, Monday

posted by cassidy on 2011-10-31 at 6.50 PM, 9 comments

Prodloužený víkend byl bóží. Byla jsem u kadeřnice (konečně!! žádná velká změna, jsem konzervativní, co se vlasů týče, ale zase si připadám jako člověk :D), s mamkou na Půlnoci v Paříži, na návštěvě, s Tomášákem jsme po strašný době prostě jen proflákali den.. Přesně to jsem (jsme) potřebovala :)

Byly mi koupeny pozitivně zelený pletený palčáky se vzorem <3 Potřebuju palčáky, protože jsem největší zmrzlík, jakýho znáte, a v jiných rukavicích nevydržím.

Kdyby mi z víkendu nezbylo pořádný nachlazení, a kdybysme kvůli tý mý nemoci nemusely s mam zrušit výlet na zámek Loučeň, byl by celkový dojem určitě ještě o něco lepší. Dneska jsem vzdala školu už v poledne, odpoledne prospala a vypadá to, že by už mohlo být líp :)

Změna času mě postrkuje chodit dřív spát, kéž by mi to vydrželo dýl, než pár dnů.

Mám pro vás boží recept. Strašně jednoduchý a strašně dobrý. K pokusům s mikrovlnkou mě inspiroval podobný recept v nějaké minulé / předminulé ŽaŽ, ale dovedla jsem ho pár změnami k dokonalosti. Musíte vyzkoušet :)

Čokoládový dezert z mikrovlnky

35 g čokolády
35 g másla
45 g hladké mouky
30 g cukru
lžička kakaa
půl lžičky prášku do pečiva
1 vejce

Máslo a čokoládu nalámejte do většího hrnku na čaj a rozpusťte v mikrovlnce. Nechte trošku zchladnout, přisypte všechny suché suroviny a nakonec přidejte vajíčko, dobře promíchejte. Hrnek by měl být plný tak do poloviny, jestli je víc, rozdělte spíš do dvou menších nebo tak. Dejte znovu do mikrovlnky, cca na 2,5 minuty, záleží na výkonu, zkuste špejlí kdyžtak, aby na ní zůstávaly drobečky. Na vrch velkou porci šlehačky.

Zkoušela jsem i do formiček na soufflé, to je asi nejlepší varianta, protože ta porce je pro jednoho docela velká. Vychází cca na tři, ale snižte čas mikrovlnění asi na 1,5 – 2 min. Boží dezert za pět minut. Sníst hned, s roztékající se šlehačkou a za tepla :)

Vždycky zmizí tak rychle, že nemám svojí fotku, tak jen pro ilustraci – velmi podobná reálnému výsledku ukradená z www.thewickednoodle.com.

life & stories

October 15, Friday

posted by cassidy on 2011-10-14 at 8.22 PM, 11 comments

Dneska jsem měla boží den :) Probudila jsem se úplně nečekaně do sluníčka a deset minut z postele fascinovaně koukala na žlutý listy ve větru na zářivě modrým pozadí. Pak jsem si k tomu udělala broskvovej čaj, ovesnou kaši s kakaem, zatopila si, abych si mohla hřát bosý nohy o topení a koukala dál.

V poledne mi ujel bus (nechápu, poprvý se mi to stalo), T, který v něm už jel, byl naštěstí pohotovej a vystoupil hned na další zastávce a rande bylo zachráněno :D Prošli jsme se, koupili si Peprmintky, trošku pracovali, trošku koukali na Big Bang.. Pořád jsem si nějak nezvykla, že se nevidíme prakticky pořád, jako na gymplu. Je to zvláštní.

Mohla jsem jet na skvělej podzimní víkend do Jizerek a co? Do práce musím. Přitom prostě vím, jak by to bylo úža, jak bysme si to užili, jak by mi prospělo vypadnout. Ale hodit se marod, když jsem minulý týden dávala výpověď, to by nebylo vůbec průhledný. No choice, takových věcí mi asi ještě uteče.. Ale je mi to líto.

Těším se na externí blesk, ale ten je ještě v nedohlednu. Respektive v Číně.

Naše nejlepší zahradní jablka. Nevypadaj’ tak dokonale, jako ty v obchodě, ale chutí je překonají milionkrát. Momentálně každodenní záležitost, dokud ještě jsou :)

Mám zimní kabát (i na fotce, ale tam zrovna není moc vidět) a mám z něj radost. Největší kvůli tomu, že mám jistotu, že nějaký mám prostě a že ho už nemusím shánět :D Přesně splňuje požadavky – tmavě modrý, délka akorát, nemedvědí, dělá hezkou postavu. A jako bonus jsem konečně měla k čemu si koupit ten šátek, vyhlídla jsem si ho v práci hned, jak jsme ho dostali, ale neměla jsem nic, k čemu by se hodil. A pak přišel ten kabát a šátek “u nás” byl dávno vyprodaný. Ještě, že jsou pobočky v okrajových částech Prahy. :)

Začíná jít do tuhýho, marketing volá.. Proč mi vlastně nikdo neřekl, že se píšou furt samý testy během semestru? Nějak jsem během let nabyla dojmu, že na vysoký se člověk musí učit až o zkouškový, všichni pořád, že semestr jsou další tři měsíce prázdnin.. A ono vůbec :D Alespoň u nás ne. Vlastně mě škola fakt vyčerpává. Zvykám si na dojíždění, učím se jezdit tramvajema.. víte, všechno je jinak. Ono to bude časem lepší, ale teď se mi běžně stává, že dolezu domů a vyčerpáním se mi úplně klepou ruce. Ale jak tak nad tím přemýšlím, The Lying Game asi volá ještě o něco víc :D

Napsala bych i dřív, ale neměla jsem žádnou fotku a mě přijde, že vy je chcete, že bez fotky vás to moc nezajímá. A možná mě trochu donutilo to, že jsem byla od Tomáše v podmínce, že jestli nenapíšu blog, budu si muset začít platit hosting :D