Monthly Archives

September 2011

life & stories

Septeber 22, Thursday

posted by cassidy on 2011-09-22 at 2.41 PM, 7 comments

Jsem úspěšně odimatrikulovaná i povinně odškolená a už fakt asi do tý školy nastoupit budu muset, děsí mě to.

Pondělní imatrikulace byla docela zlo. Hodina zjišťování, kolik z nových vysokoškoláků není schopných přečíst si na dveřích, na které sedačce mají sedět, a zda-li byli vůbec ochotni dostavit se, následná dvojí kontrola a hodinové předávání indexů. Asi to k tomu patří prostě. Slíbila jsem, že udělám maximum proto, abych dostudovala a následně využiju svoje znalosti ke konání dobra. Nejsem si vůbec jistá, že jsem udělala dobře, ale nedali nám na výběr :D

Nelíbilo se mi, že jednoho kluka vyhodili kvůli tomu, že měl conversky, ale všechny ty holky v béžových nebo šedých džínách byly úplně v pohodě ve společenským oděvu. Pf.

Dvě hodiny volna, venku zima a déšť. Měním podpatky klouzající na mokrých kočičích hlavách za baleríny, ve kterých mi během třiceti vteřin čvachtá. Tohle jsem nevychytala. Plnohodnotný oběd v McCafé – cappuccino a croissant s Nutellou. Přesně tohle jsem potřebovala, víte, jak potěší, když vám na to cappuccino udělají ještě kytičku z čokolády, i když vůbec nemuseli a tak. A vůbec prostě, něco teplýho a sladkýho pro Lucii s mokrýma botama.

Zastávka v Luxoru a snaha neutratit majlant za další “strašně potřebný” kancelářský a psací potřeby. Náhodná srážka s kolegyní z práce, společná cesta vyzvednout si v práci předem vybrané a zarezervované oblečení. Pár hodin brzo odpoledne v Nebi s neznámými lidmi se školy. S těmi, se kterými jsem se tak trochu seznámila, se zrovna budu maximálně míjet na chodbách. Mám úplně nějakou super schopnost seznamovat se s těmi, kteří buď chtějí / jsou na jiné fakultě / oboru, nebo se jim pro jistotu vůbec nepovedly přijímačky. A bylo to tak na kurzech, na přijímačkách, a teď to samý :D

Úterní povinné školení. Rychlík pro jistotu nejel a osobák měl zpoždění. Takže zpoždění + jsem na jiné lince metra (rychlíky jezdí na Hlavák, osobáky na Masaryčku), než potřebuju, ideální stav :D Stihla jsem to, ale těsně. Nekonečná cesta na Chodov, hodina velmi přínosného plkání o dalších školních klubech a než konečně přišly na řadu ženy z knihovny a IT oddělení, které možná měly nějaké informace, které budeme časem potřebovat, byli jsme všichni ve stavu, že nám proud slov šel jedním uchem dovnitř, druhým ven.

V Paulovi na Chodově jsem zahlédla Vandu, chtěla jsem si u ní něco koupit na cestu, abych měla záminku se na ni jít alespoň rychle podívat, ale než jsem si doběhla pro modré šaty, které všude jinde měli jen ve velkých velikostech, zmizela, a ani po pár minutách se neobjevila, tak vím pro příště – nesmím z ní spustit oči a jednat rychle :D

Mám ráda ten svetr. I když mi přidává asi deset kilo.

Musela jsem se odměnit za další měsíc, co jsem se nevykašlala na práci. Školní kabelka jako motivace od mamky :) Z tý mám fakt radost. A taky z těch šatů, jsou super podzimní, s dlouhým rukávem (jak vidíte :D) a teplý. A taky z peněženky, kterou sháním už jakou dobu a z maličký zlatý taštičky s reliéfama koníků. Ale to neuvidíte. Aspoň né teď.

photos

September 19, Monday

posted by cassidy on 2011-09-19 at 8.39 PM, 3 comments

Psala jsem vám to včera, musím se podělit. Posledních deset dnů asi. Sešlo se toho víc a bavila jsem se, doufám, že modelky / model alespoň z části taky :)

Nejnovější a aktuálně moje nejoblíbenější. Ty pihy, výraz.. Na spoustě z nich se tváří drsně, nebo má modelkovsky pootevřenou pusu, ale pak se na mě zašklebila a podle mě je to bomba.

S Terkou jsem fotila poprvé a určitě ně naposled. Vyblbly jsme se pořádně :) Doufám, že si brzo uděláme čas i na dvojitý focení, má stejně hezkou ségru – dvojče.

Argam potřeboval pár fotek, když se potřebuje prezentovat někde na netu u rozhovorů, moderování a tak. Krom pár klasických portrétů vzniklo i pár pro mě zajímavějších fotek mezi sídlištníma garážema.

Protože Denisa je neúnavná, jako jeden z mála lidí přizná, že si svoje fotky prohlíží nejradši a vždycky má další nápad na styling, je tu ještě na závěr :)

life & stories

September 18, Sunday

posted by cassidy on 2011-09-18 at 9.11 PM, 8 comments

Už jsem nic nepsala tak dlouho, že jsem se zasekla při vyplňování nadpisu a musela přemýšlet, v jakým formátu píšu datum. Na to, že mi ještě ani nezačala škola, mám pořád co dělat.

Nemít diář, ani si nevzpomenu, co jsem minulý týden dělala. Jak dny posledních pár měsíců nemají žádný řád, pořád mi připadá, že jsem strašně busy, to taky jsem, ale taky mi to pomalu a jistě mi to všechno splývá. Z posledních pár dnů..

Ve čtvrtek jsme zvládli pracovní oběd a test restaurace, které budeme pravděpodobně dělat web, v jednom, já dvojí focení, Tomáš se trochu zbytečně projel do školy. Večer jsme slavili (teď už vlastně bývalé) spolužačky dvacátiny. V casinu milá společnost ex-spolužáků a známých, vysedávání do zavíračky, noční jízda na kole v krátkých šatech a vysokých botách a prostě vůbec takovej ten skvělej večer / noc, jakých by mělo být víc.

V pátek jsme se snažili pracovat. Zaimprovizovali jsme si výbornej oběd a byla nám zima, i když svítilo sluníčko.

Sobotu jsem od rána do večera strávila v práci. První půlka dne se vlekla, ale večer jsme měly s holkama úplně strašnou srandu, bavilo mě to a ještě jsme stihli jít domů úplně brzo, takže jsem asi poprvé nemusela běžet na vlak. Pozdě pozdě jsem jela k Tomášovi, měla jsem pořád strašnej hlad a skoro do rána jsme koukali na filmy a bylo nám nejlíp. Dnešní upršenej den jsme se rozhodli z důvodu zítřejšího začátku školy absolutně prof

Přišla mi výplata. Toužím teď úplně asi po milion věcech, byla bych schopná se jí zbavit během tří hodin, neskutečný. I víc bych určitě ještě zvládla utratit. Mám mozek a neudělám to, ale píšu si všechno na wishlist, abych to nezapomněla a mohla to mít časem, postupně třeba.

Práce a stres hned od rána aneb úplně běžná praxe. Snažíme se to trochu napravit alespoň kvalitní stravou. Dokud to jakž takž jde.

Zítra imatrikulace,  začíná jít do tuhýho. Nechce se mi do školy.

life & stories, photos

September 8, Thursday

posted by cassidy on 2011-09-08 at 8.49 PM, 5 comments

Dneska do dvou odpoledne jsem měla úplně nejvíc den blbec. Pak se to naštěstí vybralo už, ale co jsem si do tý doby vytrpěla… Probudila jsem se s ucpaným nosem a potřebou uklidit si šuplík (nojo, za čtrnáct dní do školy, už to na mě doléhá :D). Milion tužek, fixů, propisek, zvýrazňovačů se nevešlo do košíčku na ně určeného ani po probrání a vyřazení těch, se kterýma nepíšu, protože se mi s nima špatně píše, tak jsem se odhodlala vyrazit do lehkého deště, který měl podle foreca.com (počasí, kterýmu nejvíc věřím, protože má fakt pravdu) přetrvávat po celý den, takže nemělo cenu na nic čekat, a sehnat košíček další, abych si to mohla hezky rozdělit a následně se v tom přehrabovat a nevysypat vždycky půlku tužek do okolních věcí. Mám ráda pořádek prostě. Nejen, že košík jsem v x obchodech nesehnala, cestou se mi opět rozpadlo kolo a já ho se šlapkou na nosiči a rukama špinavýma od řetězu celou cestu zpátky musela vést. Jestli vám takhle story přijde povědomá, je to možný. Asi před dvěma měsíci se mi to už stalo, jen teda s tou druhou šlapkou zas. Pro změnu. Takže opět nemám, jak jezdit na nádraží a budu muset vždycky pospíchat pěšky a bát se, že nestihnu vlak, protože pěšky to prostě nikdy nestíhám :D

Protože jsem byla na řadě s obědem (střídáme se teď pár dnů s Tomášem ve vaření obědů, abysme nemuseli vařit oba, protože jsme oba doma sami, tak radši chodíme k sobě navzájem a sdílíme :) ), vařila jsem oběd a jako bych nebyla dost naštvaná a plná sebelítosti, ještě mi přišlo, že je maso, co jsem si dala rozmrazit, zkažený, takže náhradní varianta a dost jsem toho měla už. Maso je divná věc v tomhle, nejsem si nikdy úplně jistá, jestli je dobrý, nebo není, ale jakmile jednou začnu přemýšlet o tom, že by možná mohlo bejt zkažený, strašně se mi znechutí a už ho prostě nemůžu jíst, i když mi tři lidi řeknou, že mu určitě nic není.

Odpoledne jsem jela do Zlončic, úplně jsem taková podzimní dneska, vínový tričko, “zlatej” řetízek, drdol, šála… S čajem a jídlem jsme zalezlý koukali na Exit through the gift shop, protože já jsem to prostě ještě neviděla, trochu mě zklamalo, že to skoro nebylo o Banksym, ale kdybych si předtím něco o tom přečetla, počítala bych s tím a líbilo se mi to víc. Na to, jak normálně sleduju dva tři seriály a fakt nic jinýho, poslední týden je nějakej filmovej. Dokonce i v kině jsme byli, na Mužích v naději a nevím, jaký názor máte vy, ale my jsme se pobavili. Jdem si pustit Friends with Benefits :)

Fotky jsou ze sobotního “Zlončického vesel”í. Celodenní vesnická zábava, běh návsí, roklí, turnaj v minikopané, soutěže, zas něco jinýho, ale bavili jsme se. Horko, malinovka, zmrzliny a všude dobrá nálada. Sympatické a pozitivní.

life & stories, photos

September 5, Monday

posted by cassidy on 2011-09-05 at 11.13 AM, 5 comments

Když mi tehdy napsali, že by moji fotku rádi zveřejnili, byla jsem z té reakce překvapená a strašně mě to potěšilo. Když se následující dva měsíce neobjevila, říkala jsem si, že se jim třeba líbit přestala. Dneska koupila další Digitální foto, pro mě asi jediný časopis, ve kterém je co číst vážně i několik hodin a i když pak přečteným cestou vlakem listuju po padesáté, vždycky najdu něco nového. A čumím úplně, Éla přes půl strany! K tomu můj portrét, moje jméno, prostě… Radost největší!! Áaaaa! Je tam samozřejmě barevně, ale vy originál znáte :)