Monthly Archives

May 2010

life & stories, parties & events

May 31, Monday

posted by cassidy on 2010-05-31 at 8.22 PM, 5 comments

Mám za sebou náročný jak týden, tak víkend a jen doufám, že ještě alespoň měsíc v tomhle tempu vydržím, aniž by mě to skolilo. Tak mi držte palce.

Minulý týden jsem, jak jsem vám říkala, strávila na sportovním kurzu se školou. Akce, na kterou jsme se ze školních let těšili asi nejmíň, ale jak to tak bývá, nakonec to bylo strašně super a ještě bych jela zpátky. Začali jsme velmi úspěšně a na cestě strávili místo očekávaných tří a půl hodiny hodin téměř osm, vychytali jsme všechna zpoždění a výluky, co jen šly (pro nás vlastně výhoda, doufali jsme, že se vyhneme odpoledním kolům :D). Nejsem příznivcem jízdy na kole a už vůbec né v počasí jiným, než absolutně ideálním, tudíž vyrazit do deště a bahna se zdálo neskutečným. Druhý den se ukázalo, že nic z toho není problémem větším, než otlačený sedací kosti plína neplína (cyklokalhoty). My jsme je s Eliškou pro jistotu neměly, předem jsme je odsoudily jako zbytečnou investici bez možnosti dalšího využití a dobře jsme udělaly, ostatní trpěli úplně stejně.

Takže jsme se každý den o půl osmé rozcvičovali a běhali kolem fotbalového hřiště, celý dny jezdili na kolech, oživovali Andulu, jezdili na kánoích, hráli softball a jedli nejúžasnější jídla, jaký si v kempu dokážete představit. Strach po zkušenostech z jiných míst byl neskutečnej a vidina celodenní jízdy na kole následovaná dvěma oplatkama v případě nepoživatelný večeře nic moc. O to víc jsme byli překvapený, takže reklama – Sportovní areál Doubí u Třeboně rozhodně palec nahoru. A když jsme u reklamy, lepší místo pro ježdění na kolech byste asi taky těžko hledali, krásný rovinky, provoz ok, polní cesty sjízdný, jízda po hrázích rybníků nejlepší úplně, pořád je na co koukat.

Teď už jen aby se nám alespoň takhle povedl třídní výlet za deset dní a bude to paráda :)

Víkend jsem strávila úspěšně v práci, a příští bude ještě horší, od rána do večera. Mňam. Ale musim vydržet prostě! Taky jsem zjistila, že se tam nějak dají fasovat sladkosti, občas si někdo jen tak nese dvě Milky a vzadu se věčně válí želé bonbony a tak, vždycky mi řeknou, ať si vezmu, ale pořád jsem nepřišla na to, jak je získat. Takže to je můj špiónskej úkol na příští týden. A nebo bych se taky mohla zeptat :D

A pořád nemám vyfocenou řetězovku, snad to zítra nějak stihnu, strašně jí chci udělat!

Můžu si něco přát ke dni dětí, i když už nejsem oficiálně dítě? Já bych chtěla, aby už bylo hezky strašně, aby nás ve škole štvalo, že nás tam držej, i když je venku strašně krásně a mohla bych chodit v páskovejch sandálkách, zapomínat doma deštník a tak. Ono vlastně všechno můžu dělat, i když je hnusně, ale tak.. Chápete. Prosím. Pretty please with sugar on the top ^^ (to je prej jakože takový to největší prosení, říkal náš pan Američan)

life & stories, parties & events

May 23, Sunday

posted by cassidy on 2010-05-23 at 9.20 PM, 5 comments

Události posledních dní? Vrchol trapnosti – onemocněla jsem. Nebyla jsem nemocná strašně dlouho už, dva roky aspoň. Maximálně nachcípaná nebo tak, ale né, že bych musela ležet. A teď se mi to stalo. Asi jsem se přetáhla trochu – na čtvrtek jsem se nevyspala moc, ze školy jsem jela rovnou poprvý do práce, přijela jsem v půl jedenáctý, ráno jsem musela vstávat v šest, zaspala jsem (chtěla jsem si přepnout budík, aby mi zazvonil za pět minut znovu a než jsem to stihla udělat, usnula jsem xD), ale naštěstí jen o 25 minut asi, takže jsem stihla všechno. Se školou do Prahy do Hrdličkova muzea, potom pomoct holkám postavit altán na Sokole cestou, knihovna, domů, umejt vlasy a zpátky na Sokol na volejbalovou oslavu, z ní hned pokračování na Malibu party.. Odešla jsem strašně brzo, trochu mě bolela hlava a škrábalo v krku, tak jsem si říkala, že je to z toho kouře tam.

Ráno mě probudí v sedm blbečci dělníci, co tu celý týden nehrábli a teď to dohánějí. A je mi na umření – nemůžu polknout, plnej nos, hlava jak střep. Haha. Takže rušíme oběd s našima, co jsme si naplánovali po roce a ležím, no. Do oběda jsem měla mít hotovou práci, kterou jsem do tý doby neviděla, další vtip. Nadopovaná práškama na všechno a se zabaleným krkem jsem s největším sebezapřením nějak splácala, co jsem musela a odpoledne prospala. Večer se mi udělalo konečně trochu líp, takže jsem z postele zkoukla Loudily, který tu mám strašně dlouho už a náhodou mi je připomněl někdo z mých drahých plurkerů, roxx myslím :) Díky.

Dneska je mi líp, díky našim, kteří vykoupili lékárnu asi hlavně. Mám neskutečnou rýmu a takovej ten tlak v hlavě z toho, ale to bude dobrý už. Ono by to, že jsem nemocná, vlastně vůbec nebyla taková trága, kdybych na začátku zmínila, že zítra ráno odjíždíme na sportovní kurz, žejo :D A protože účast je už takhle kritická, jen hvězdnýho týmu jede polovina a nejet já, tak už jede jen čtvrtina a to sotva, protože myslím, že by to Éla vzdala taky. Prostě nás jede ze třídy jestli půlka, tak je to hodně a já se, i přes původní znechucení, nakonec začala docela těšit. Asi hlavně, že to vypadá, že bude hezký počasí a že by to nakonec nemuselo bejt tím pádem tak hrozný. Takže jedu, i s nemocí. Jsem podvodník vlastně trochu, protože bych asi neměla mít podepsanou bezinfekčnost. Nejen, že jsem nachcípaná jak prase, má drahá spolusedící má hnisavou angínu xD Ale jak to udělat, že, když bez ní člověk jet nemůže. Takže se uvidíme v pátek :)

Hrdličkovo muzeum – vidíte to nadšení? Fakt mě to bavilo ale, takový hustý věci měli! Psí hlavičky, opičí hlavičky, koní hlavu..

Dětičky. Já vím, je to trochu morbidní, ale bylo to vážně zajímavý strašně, navíc ten pán vážně dobře mluvil. Sedm menších jsou ještě před narozením, dvě největší myslím 8 a 12 měsíců života.

Podobných fotek mám spoustu, třeba bandu Japonců (přesněji lebek Japonců), nebo rodinku kostíků (mamku, taťku a dětičky dvě), ale foťte přes sklo v blbým světle..

cosmetics, fashion, life & stories

May 18, Tuesday

posted by cassidy on 2010-05-17 at 8.52 PM, 5 comments

Chtěla jsem vám napsat už dřív, ale včera jsem nakonec byla naštvaná, tak jsem si to nechala radši pro sebe a dneska mi celý odpoledne nešel internet (zase!!), tak jsem jim tam chtěla volat a nadávat, ale rovnou mi automat tam ohlásil, že o tom vědí, tak jsem v rámci šetření zavěsila a radši těch pět minut, co bych strávila čekáním na spojení s operátorem prokecala o ničem s Tomem :D

Mám Ubuntu Lucid Lynx, protože se jim konečně povedla verze, která vypadá hezky :D A taky jsem se trochu nechala přesvědčit, ale jen málo fakt. Rozhodla jsem se, že to teda zkusím. Uvidíme. Ještě tam nic moc nemám, protože jsem si to nemohla kvůli tomu výpadku internetu nainstalovat, takže zítra nebo někdy prostě. Ale ten vzhled mě dostává, úplně mám nějaký kreativní choutky z toho celý odpoledne, že jsem z ničeho nic začala dělat novej layout DesignStudia. Bohužel jakákoli kreativní myšlenka na práci, kterou bych mohla mít eventuelně i zaplacenou, se ale nedostavila.

Tenhle týden jsou maturity, takže si naposled užíváme vyučování do půl jedný. Spíš “užíváme”, 2-3 hodiny matematiky denně nejsou vskutku příjemná záležitost :D A taky celý tejden jezdíme na kolech do školy, trénink na sporťák prej. I když, podle mě je náročnější jít pěšky, není to zas tak daleko, že by si člověk na tom kole máknul. Ale pravda, že do schodů sotva lezu, jak mě bolí svaly, jsem teď strašně mimo, vůbec nedávám žádnej sport a mám houby výdrž.

Možná je to taky proto, že jim samý dobrý věci xD

Ale tak to čekání při instalaci si musíme nějak osladit :)) Mňam, nó. Kakao se zmrzkou a šlehačkou, mě nenapadlo, že mám v ledničce ledový kafe.

V sobotu jsem byla courat v Praze, plavky nemám, ale za to jsem si přivezla žabky sympatický. Z CCC, kam jsem vlezla snad poprvé úplně a zamilovala jsem se tam rovnou asi do čtyř párů bot. Naštěstí jsem u sebe neměla moc peněz a placení kartou se snažím odolávat, ale stálo mě to hodně přemlouvání teda. Rozmlácený stíny ze staršího zápisku jsem nahradila levnější variantou od Miss Sporty, ale nakonec jsem ráda, protože je mezi barvama trochu větší rozdíl a na očích je to trošku vidět, na rozdíl od těch Maybelline.

Na mě trošku zvláštně koukal z venku pan soused, když jsem vám fotila žabky z okna xD

Espešly pro Finečku, aby mohla sledovat něčího psíčka jak roste od štěněte, Jessica :)

A víte co? V pátek je Malibu Party, na počest maturantům jakože, tak to se těšíme :))

life & stories

May 14, Friday

posted by cassidy on 2010-05-14 at 6.06 AM, 5 comments

Za deset minut musíme jet na kolech do školy a strašně leje. A musíme, nemůžem jít třeba ani pěšky s deštníkem, protože musíme předvádět dneska, že máme kola v pořádku na sportovní kurz. Plus odpoledne máme jet na dvě hodiny ještě jezdit, což taky vypadá, že bude velmi příjemné. Ale tak co, no. Za deset dnů nás budou nutit jezdit v dešti tejden klidně, jestli bude pořád pršet.

Včera tu byl konečně pán na internet, takže se zase pošťoural v zesilovači a vypadá to, že by to zase nějakej pátek mohlo fungovat :))

Dělníci nám zakopali díry před domem, jak jsem vám dávala fotku a dokonce je už i zabetonovali. Tak jsme s Tomem nemohli jinak, než do toho přímo doprostřed před garáž obtisknout ruce, jakože chodník slávy a jak se máme rádi. A jeli jsme na dvě hoďky na kola, na zmrzku.. Přijedem zpátky, beton srovnanej a tvrdej, takže znova už to udělat nešlo. Aspoň, že jsem si to vyfotila na mobil předtím, fakt to vypadalo pěkně a tak roztomile, ještě jsem tam chtěla vyškrábat T+L = VSL a smůla :(

Takže jdu vyndavat kolo a vzhůru do bahna, to budu v tý škole vypadat xD Hezkej den ;)

life & stories

May 12, Wednesday

posted by cassidy on 2010-05-12 at 2.20 PM, 7 comments

Stala se mi strašná věc. Sedim si v pokoji u otevřenýho okna, chytám sluníčko, který se uráčilo konečně po deseti dnech vylízt, svačím pěkně letně Mrož Jahody v čokoládě a najednou rána šílená. Se leknu jak prase, protože jsem sama doma a jdu hledat, kdo to byl jako. Taková plechová rána divná ještě.

A víte co? Víte co jako? V koupelně mi z ničeho nic z vysokýho okenního parapetu spadl na zem můj kyblíček s kosmetikou. Je maličko došikma ten parapet, ale šminky tam mám nevim, čtyři pět let né. A dneska spadl prostě. Když jsem viděla tu spoušť, nevěděla jsem, jestli se mi chce víc brečet, nebo do toho ještě kopnout :( Takže takhle jsem přišla o obě svý paletky stínů, pudr jeden se mi vysypal úplně, druhej šel celkem zachránit ještě. Tužky jsem ani nekontrolovala, doufám, že aspoň ty vydržely. Samozřejmě tvářenka a jedny jednobarevný stíny, který ani jedno nepoužívám jsou v pořádku. Prostě doháje!!

Jen tak pro ilustraci :'( O těch quatro nemluvim ani.