Monthly Archives

January 2010

life & stories, parties & events

January 31, Sunday

posted by cassidy on 2010-01-31 at 9.44 AM, 0 comments

Vzala jsem si na to dneska oříškovou zmrzlinu, protože to bude asi na dlouho. Sou..

Ve čtvrtek jsem se jela místo školy podívat na den otevřených dveří na VŠE Podnikohospodářskou. Ráno na nádraží největší krize, nějaký vlaky (včetně mýho) zrušený úplně, zbytek zpoždění, milion nervózních lidí, kalamita prostě. Naštěstí mě vzal Dan, kterej jel na zkoušku, takže mě dovedl uplně na místo, neztratila jsem se, stihli jsme to včas a ani jsem nemusela pěšky jít od nádraží :D Líbilo se mi tam, mluvili pěkně, akorát si myslim, že na dni otevřenejch dveří udělaj maximum pro to, aby se tam prostě líbilo každýmu. Pak jsem chvíli courala centrem, koupila jsem Tomovi dárek a sobě něco za odměnu za hezký vysvědčení xDD

Dlouhý obyčený upnutý tílko z H&M, co jsem si na něj brousila zuby, Joy a knížka Francouzky netloustnou – líbí se mi, jak je psaná, mohlo by tam být ale víc příběhů a povídání na úkor receptů. Nějaký určitě vyzkouším, ale všechny mě určitě nelákají.

A večer to přišlo. Sice s dvouhodinouvým zpožděním, ale přeci, jsme vyrazili na hory. Věděli jsme o tom dva dny předem, jistě jen od středy, jelo nás sedm lidí, dva z kluků jsem znala fakt jen od vidění, ani jsme se nezdravili, tři lyžaři, čtyři se snowboardama, dvě holky, pět kluků, tři kuřáci, čtyři nekuřáci.. A bylo to prostě uplně nejlepší a vůbec nevim, jak to mám převyprávět všechno, protože co my za ty dva dny stihli je neskutečný a určitě si na všechno nezvzpomenu ani a tak. Nějak postupně to zkusim nejlíp :D

Vyzvedli mě kolem osmý. Seděli jsme v autě čtyři a náš věrný tank, Nissan Patrol, byl narvanej. Představa, že máme nabrat ještě tři lidi s komplet výbavou mi přišla absolutně směšná. Ovšem povedlo se a my, narvaný po střechu, vlastně i nad střechu, dvě rakve jsme využili uplně maximálně, jsme mohli konečně vyplout. Sněhová vánice, vítr, tma, zadejchaný okýnka, Micky zakousnutej ve volantu.. A byli jsme největší kingové na dálnici, protože všichni ostatní museli jet krokem. Na silnicích 10 cm uježděnýho uklouzanýho sněhu, zasekaný kamiony.. ale náhon na všechny čtyři nezradil a za dvě hodiny jsme byli na místě. Teda – skoro. Chata 30 m od silnice se nezdá jako problém… Když zrovna není všude metr prašanu a lopaty v chatě, žejo xDD Se správným nadšením jsme přeskákali vrátka a prohrabávali se k chatě. Někteří v teniskách, někteří dokonce v teniskách bez podrážky xD

S Týnkou rozmzáme a rozkoukáváme se :D

Než se zatopilo a prokopalo místo na auto, jakž takž cestička, natahaly batohy, byla půlnoc a my v největším elentu. Do “trouby” jsme postupně naházeli čtyři pizzy, který zmizely jak mávnutím kouzelnýho proutku, šli jsme blbout do sněhu, porazili jsme s Tomem všechny suverénně v Activitách.. Od pěti ráno netušim. Poslední odpadli Týnka s Kubou v půl šestý a plán vstávat v deset nevyšel tak úplně, ale zas líp, než bysme mohli s tímhle režimem čekat :D

Nejluxusnější pizza prostě z tý pece <3

Ráno jsme zjistili, že voda prostě nepoteče a oheň v kamnech prostě nevydrží xD Ve zbytku chaty mrzlo, my všichni spali v jednom pokoji a než kluci zjistili, že vodu můžem nosit v lavorech ze sklepa, vyčistila jsem si radši zuby limonádou. Se vším jsme se porvali, včetně nově napadanejch 15ti čísel sněhu a výjezdem pro auto, kterej nám zahrabala fréza, a v jednu už jsme si kupovali permice v Rokytnici. Tak tak nám vyšly tříhodinový, žejo, když ve čtyři lanovky končej :D Foukal vítr, sněžilo a byla mlha jak prase, jak furt padal sníh, tak sjezdovky nemohly bejt upravený. Sice žádný plotny, ale boule byly a tak. Záhul na nohy, ať někdo jezdí normálně sebelíp, váleli jsme se všichni pořád a bylo to strašně dobrý prostě. Padalo se do měkkýho, že :) Vůbec mi to nějak nevadilo, měla jsem pořád dobrou náladu a tak.

Na parkovišti jsme chvíli dělali hovadiny, skákali z vejšky do hromady sněhu, udělali nějaký fotky a valili domů./p>

Pauza na občerstvení, my a Vondry s Týnou :)



Sedm u tanku a bez psa. V komplet sestavě prostě ^^ Víťa, Duli, Tom, Luc, Vondry, Týna, Majký



A druhá a poslední společná, na hromadě. Tomáš nejdřív nestíhal se za náma vyhrabat, když mačkal samospoušť vůbec xDD

Cestou zpátky jsme se jeli zeptat na vířivku, která teda nevyšla, stavili jsme se v ice-baru, tahali Vondryho za autem na prkně, pařili na šmouly.. Na chatě jsme sežrali, na co jsme přišli a plánovali večer.

“ajs bar”

Střecha se stala velmi častým místem naší zábavy :)

V hotelu kousek od chaty nás zklamali s tím, že v půl devátý prostě už nevařej. Tož vyrazili jsme odvážně nahoru do vsi, opět s vidinou jídla :D Přežrali jsme se úplně nechutně, hodinu jsme se nemohli pohnout snad prostě :D Lid z hospody postupně mizel, takže jsme tam od půl jedenáctý byli úplně sami a mohli si dělat bordel, jakej jsme chtěli, takže Týna měla za chvíli turch triko, protože Vondry bude muset ty bodyshoty trochu trénovat ještě :D Ale měli tam cedule s nabídkou na stropě, luxusní jídlo, super ceny, prej výborný pivo a chápající paní servírku, takže jsme je tam trápili asi do půl dvanáctý, nechali tam poměrně slušnej obnos a vyrazili k “domovu”.

Ty nejvíc spokojený výrazy s tím jídlem, ne :)

V sobotu ráno jsme museli nejvíc makat, abysme stihli sjezdovku ještě, takže jsme zvolili bližší Rejdice se sice jen jednou sjezdovkou, zato povedeným snowparkem a “domácnějším” prostředím prostě. Hodně jsme fotili skoky různý, jízdu a tak. Měla jsem chuť taky si skočit, i když jsem to předtím nikdy nedělala xDD Byly ideální podmínky, bez ploten, větru, měkkej sníh na dopadu.. Poprvý jsem se lehce rozšípala a dojela po hubě xD Ale pak už to bylo prostě strašně super a pyšně jsem dojela ve stoje vždycky už.

Woohou! xD všimněte si toho supersoustředěnýho výrazu :D škoda, že nemam lepší fotku nějakou, zespoda třeba, tady neni skoro vidět, že letim.



Tom a trochu kýčovitě modrý nebe, co jsem mu tam dala ještě :D



Hromadná, takový piráti sjezdovky ne xDDDD

Na chatě jsme to rychle pofackovali nějak, umyli nádobí za tři dny na zemi uprostřed obýváku v kýblu, vrátili nábytek do původního stavu, narvali všechy věci pod tlakem do auta, cestou nechali osum kil u strejdy Meka a byli jsme všichni strašně spokojený, nadšený a unavený. Z původního plánu sejít se o půlnoci na Santě (diskotéka) nakonec sešlo. Někteří pokračovali do práce, něktěří na basketbalovej zápas, někteří do hospody (já).

Šla jsem se na chviličku podívat za holkama jen, protože jsem Élu s Jíťou od středy neviděla, tak pokecat. Ani ve třech jsme nenašly místo, takže jsme zakotvily na baru a na dobu delší, než chviličku, ale stejně to bylo fajn :D Ráno jsem se probrala ze mdlob v půl jedenáctý s tím, že bych potřebovala spát ještě tak asi dva dny, bohužel mi nebylo přáno :D

Naši mě vytáhli na procházku, s tím, že potřebuju na vzduch (what?! kde jsem asi byla dva předchozí dny?). Bolely (a bolej doteď) mě úplně všechny všechny divný svaly, co si představíte. Třeba z boku na krku, v podpaží, dole na zádech, zespodu na rukou a tak. Z prkna žejo. Bylo krásně naštěstí teda aspoň a za odměnu jsme si koupili kýbl zmrzliny oříškový pak :D


Se ségrou.

Oříškovou zmrzlinu samozřejmě dávno nemám, protože admina jsem si naivně otevřela asi před pěti hodinama už a teď mě čeká akorát vana a musím se podívat na autoškolu trochu, zejtra jdu jezdit, tak ať nejsem uplně ostuda :D

Jsem strašně unavená fakt. Jak spráskanej pes. A taky tak trochu vypadám možná, mám jelito na boku, asi jak jsme skákali do toho sněhu, tak tam byl nějakej led, nebo tak něco, našla jsem ho po delší době, až když bylo pěkně vybarvený. Strejda mi dneska poslal jednu fotku, o který jsem vůbec nevěděla. Takovej milej portrét docela, tak ještě o tu se podělím a musim fakt jít na tu autoškolu, chci jít brzo spát dneska xDD

life & stories

January 25, Monday

posted by cassidy on 2010-01-25 at 9.53 AM, 0 comments

Poprvý jsem se od konce vánočních práznin vyspala včera. Takže doufam, že teď budu zas nějakou dobu alespoň trochu naspeedovaná :D Ale včera jsem usnout nemohla vůbec. Ležela jsem hrozně dlouho a furt musela přemejšlet o milion věcech. Nic zvláštního, ale přece jen.. Poprvý jsem se učila řídit, dneska jdu poprvý do autoškoly, ve čtvrtek se jedu podívat na první vejšku, za chvíli pojedem na hory, blížej se mi narozeniny, měla bych začít číst dvě knížky, začínáme řešit léto a nějakou dovolenou, přemejšlim, jestli si mam na jarňáky domluvit brigádu za pár korun, nebo jestli už budu mít třeba jízdy.. A nevim, co všechno ještě, mám to plnou hlavu.

Páteční ples byl super, strašně se nám líbilo předtančení, který bylo jakoby zkrácený film Mamma Mia, ale celý protancovaný, střídání kostýmů.. Paráda, čtvrťáci se předvedli :)

S Térou ^^ Měla jsem na sobě krásnou světle růžovou sukni, co neni vidět ani na jedný fotce :D

Roztomilý, žejo? Éla s Lubou, my s Tomem, Téra s Danem a Veru s Martinem.

Sobotu jsem strávila po šoping centrech. Plánovala jsem si volný odpoledne, fakt mě nenapadlo, že odjedem v devět a vrátíme se těsně před šestou. Haha, no. Nejdřív jsme byli s Tomem a jeho rodičema v Ikee vybírat, na super obědě tam a pak si mě mamka přebrala v Letňanech a prolejzaly jsme krámy.

Suvenýry z Ikey ;) Daim bonbóny, kusy karamelu v čokoládě a 60% čokoláda za 15,-Kč :D

Krém a peeling, co jsem potřebovala. Oba strašně krásně voní. Krém je fajn, lehkej, je ale ještě míň mastnej, než jsem čekala. Peeling jsem nezkoušela zatím, mám ještě trochu předchozího, ale koupila jsem na doporučení kamarádky, tak snad bude ok.

Mám osobní problém se svetrama. Moje svetry jsou zakletý. Pořád se ztrácej. Začnu to vždycky já jako, protože ve čtvrtek vždycky někde nějakej necham. Né nějakej, vždycky ten nejnovější, nejoblíbenější, nejhezčí a v nejlepším stavu. Po dvou hodinách si vzpomenu, vracím se pro něj a svetr pryč. První se neobjevil, někdo ho ukradl ve škole. Druhej, ten dlouhej černej, mi Eliška vyzvedla, protože končila pozdějš než já a když jsem ještě ve škole byla, v tý třídě, kde měl bejt, se učilo. Takže Ela vzala muj svetr, ale zapomněla ho u Luboše. A svetr u Luboše zmizel. Už hledal Luba, Lubošová máma, Eliška s Lubošem znova.. A svetr neni. Tak jsem si o víkend pořídila za to tři další. Sice nejsou tak krásný, jako ty dva ztracený, ale zas jsou tři xD Mám co ztrácet zas.

Nákup :)

Tmavošedej ve dvou variacích.

A druhý dva, plus kalhoty. Úplně stejný přesně, jako mám ty světle šedý, co jsem si koupila před rokem a který mám nejradši, akorát se začínaj pomalu rozkládat už, tak náhrada :)

cosmetics, life & stories

January 22, Friday

posted by cassidy on 2010-01-22 at 9.57 AM, 0 comments

Nemám sice čas skoro vůbec, ale zejtra už by toho bylo moc najednou :) Jsem vůbec nestihla nic úžasnýho, kreativního a tak. Vůbec nemůžu přemejšlet ani, to je z toho mrazu xD Včera jsem si málem rozbila držku, když jsem chtěla rychle přejít přes silnici, protože mě pouštěla autoškola, už skoro na druhým chodíku a najednou nohy metr od sebe, jsem chvíli netušila. Takovej ten zásek, jak nevíte vůbec, co dělat xDD Ale ustála jsem to jako.

Mám pro vás fotky. Ale né se mnou. Krom tý první, ale tam nejsem vidět. Jaká to smůla xDD Né, to příde, třeba zejtra nebo někdy. Jdem na ples dneska totiž ^^ Jdem na to.

Ukořistila jsem “angelic-perfection” tričko. Roztomilý je, že by odpovídalo věku.. no, to už je diskutabilní :D Ségra ho dostala loni k Vánocům, nevzala ho na sebe a včera ho dala na výhazov, mi ho bylo líto a je takový.. Dobrej střih a materiál a tak. Sice lehce obtaženější, no.. xD


Práce na češtinu. Ano, opravdu jsme ve třeťáku. S mamkou náš společný výtvor. Asociace k písmenům vzdáleně inspirované Nezvalovou tvorbou.


A můj včerejší nákup. Neskutečný. Potřebuju mejkap a zas jsem o pětikilo lehčí, doháje!

Včera jsem viděla strašně super věc. Jakoby tube top, ale byly to.. hm.. tube šaty. Jako dlouhý prostě. Jenom roura úzká bez ramínek, tak 10-15 cm nad kolena. Spodní látka a přes to nakrčený něco jako pružnej tyl. Vybrala jsem si fuchsiový M/L, protože na S/M jsem se fakt necejtila, na ramínku to bylo scvrklý na asi 10 cm šířky. Velmi kruté bylo ale zjištění v kabince. Kdyby mě tam někdo viděl, chcípne smíchy. Vší silou jsem to přetáhla přes hlavu, když se mi milý oděv zaříznul nad prsama a nešlo s nim nic. Po 5ti minutách boje jsem se protivnýho hadru konečně zbavila, ale odhodlala jsem se zkusit to ještě druhou stranou. Opět bez úspěchu, zasekl se těsně nad kolenama. Možná právě velikost byla důvodem dvou plných neprobraných věšáků všech možných barev a ceny 139,-Kč, no.. xD Ale fakt mě nenapadá člověk snad, kterej by se do toho vešel a zároveň by měl, kam to vzít. Ano, 11letá kamarádka by se asi nasoukala, ale čaty by jí byly ke kotníkům a hrát by si v nich mohla leda tak na princeznu. Vlastně to ne, princezny nemaj úzký šaty. Smutná story prostě :D

Jsem si včera fotila laky, tak ještě ty ukážu a musim si jít začít kulmovat vlasy, abych je měla trochu slušný večer aspoň.

French manicure Gods xD Nejradši mám asi ty tři od Miss sporty. Coloramy když nemají kvalitní podklad, strašně rychle se mi loupají. Krajní oba jsou od Essence a absolutní spokojenost. Třpytivej zdobící sice nepoužívám extra často, ale vypadá moc hezky, “bílej” vpravo úplně má takovou mléčnou barvu, dělá hezký nehty a vydrží dost, ale má hodně úzkej štěteček.


Všechny moje barevný laky jsou hodně podobný xD Sháním teď pěknej modrej, tak bude změna. Krajní dva, starší od Basic, byly super, stávaly 29,- a perfektně kryly. Dva hranatý fialový, taky basic, mají sice super barvu, ale minimálně po dvou vrstvách. Růžovo-červenej od Esence naprosto miluju, nejkrásnější barva. Zařivě růžovým Wet’n’Wild z Kenvela se skvěle lakují nehty, krásně kreje, ale pro změnu moc nevydrží, bez podkladu jsou dva dny dost.


A pečující. Podkladovej vlevo je novej, použila jsem ho jen jednou, ale zatím naprostá spokojenost. Posilující od Maybelline se dá použít jen samotnej, bez barevnýho nad něj, protože se při namáčení rukou loupe po opravdu velkejch kusech, i z celýho nehtu najednou. Červený je gel pro vmasírování do nehtů a kůžičky okolo. Příjemná záležitost, ale nehty se na barevno dají nalakovat tak druhý den až, je trochu mastný a lak na něm dobře nedrží.

life & stories

January 17, Sunday

posted by cassidy on 2010-01-17 at 10.00 AM, 0 comments

Šla bych spát. Ale nejdřív se musim učit trochu, takže to radši napíšu aspoň maličkej zápisek a.. a všechno se to protáhne a zejtra budu mrtvá žejo, ale znáte to všichni :D

V pátek slavili dva lidi ze třídy narozky, tak jsme šli do hospody. Uprosila jsem Tomíka, že půjdem autem, což se ukázalo, zvlášť při cestě zpátky, jako nejlepší nápad dne, ta hospoda je uplně nejdál ze všech ode mě. Zapařily jsme s kočkama na rádoby vtipnýho DJe a brzo to zabalili, vidina odjezdu na hory v osm, tj. v sedum vstávat budí respekt :)

V Rejdicích jsme si to užili. Přes den jsme ježdění moc nedali, flákali jsme se na chatě, protože tam bylo prostě milion lidu, co přijede, stejně jako my, na jeden den. Koupili jsme si permice na dvě hodiny, já bych v tý zimě dýl nevydržela, jsem děsně zmrzlá furt. No, stihli jsme to sjet asi pětkrát, prostě dole chumel lidí a ubejvalo to děsně pomalu. Ovšem vynahradili jsme si to na večerním. Luxus největší. Čestvej manšestr, bez ploten, bez vydřenejch míst, pár lidí.. Jezdili jsme jak blázni, to prostě strašně svádí. Uplně děkuju nevim komu, že jsem se nevymázla, protože bych skončila asi pod kopcem až, fakt si to neumim představit. A že se mi párkrát hrana chytla xDD

Měla jsem s sebou upečený muffinky, zkoušeli jsme v pátek s Tomem nový příchutě. Většinou dělám obyč světlý a pak si děsně vyhraju se zdobením, na to tentokrát nebyly ani suroviny, ani čas, a hlavně by nebylo, jak je pak svážet do chalupy. Takže jsem vymyslela že borůvkový, s kouskama čokolády a superčokoládový. A nahoru jen čokoládu tak. Řeknu vám, luxus. Ani nemam fotku, se zaprášilo ještě než jsem si vzpomněla, že všechno fotim na blog xDD